Legendární sklenička Durit z Rudolfovy huti platila v československých jídelnách i hospodách za téměř nezničitelné nádobí, které bez úhony přežilo pád na linoleum i nešetrné zacházení. Její mimořádná pevnost však vycházela ze speciálního kalení, jež uvnitř materiálu zanechávalo trvalé mechanické pnutí. Stačil nepatrný hlubší vryp nebo mikroskopická vada a pověstný socialistický symbol se mohl během zlomku vteřiny prudce roztříštit na tisíce drobných střepů.