Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Za chutí Kofoly stojí farmaceutický výzkum z konce padesátých let. Tým Zdeňka Blažka připravil sirup Kofo a Jaroslav Knap pomohl převést recepturu do průmyslové výroby v opavské Galeně. První lahve následovaly v březnu 1960, desítky let před reklamou se zlatým prasátkem.
Hnědá limonáda, bylinná chuť a název, který přežil změnu režimu. Za tímto známým výsledkem se skrývají dvě odlišné práce: najít vhodnou směs a naučit továrnu vyrábět ji opakovaně. Právě jejich spojení vysvětluje, proč v historii Kofoly vystupují farmaceuti z pražského výzkumu i opavského závodu na léčiva.
Blažek znal rostliny dávno před sirupem Kofo
Zdeněk Blažek nebyl náhodný vynálezce limonády. Podle Biografického slovníku českých zemí vystudoval farmacii na Univerzitě Karlově a později získal doktorát přírodních věd. Jeho oborem byla farmakognosie, tedy studium léčivých surovin a jejich vlastností. Zabýval se rostlinami, jejich obsahem i využitím.
V roce 1952 založil v rámci národního podniku Biogena Výzkumný ústav léčivých rostlin. Když se na konci desetiletí hledal základ nového nápoje, existovalo tu zázemí pro práci s rostlinnými výluhy. Chuť limonády tak navazovala na odborné znalosti, které měly původně mnohem blíž k lékárně.
O tomto přesahu napsal sám Jaroslav Knap v Časopise českých lékárníků v roce 2010. Blažkův tým podle něj zkoumal chuťové a další smyslové vlastnosti rostlinných extraktů a tinktur. Jedním z výsledků byl vícesložkový koncentrát pro tmavý nealkoholický nápoj, označený Sirupus Kofo. Farmaceutické kořeny tedy zachycuje i odborný text účastníka příběhu.
Z pražské receptury musel vzniknout výrobní postup
Kofo byl koncentrovaný chuťový základ. Hotová limonáda představovala další krok: ze sirupu se připravoval nápoj určený k pití. Rozdíl mezi oběma výrobky je podstatný i pro dějiny Kofoly. Místo vývoje směsi, místo výroby koncentrátu a místo plnění lahví nemusely být totožné.
Podle historického přehledu Stanislava Havlíčka v lékárnickém časopise se Blažek s Knapem dohodli na spolupráci na farmaceutickém sjezdu v Karlových Varech v roce 1959. Knap měl v Galeně na starosti rostlinné tinktury. Receptura sirupu už byla téměř hotová; jeho úkolem bylo připravit a standardizovat průmyslový postup.
To byla druhá polovina vynálezu. Nestačilo mít směs, která chutná v malém množství. Bylo potřeba převést ji do opakovatelné tovární výroby. Blažek a jeho spolupracovníci přinesli recepturu, Knap a kolektiv Galeny pomohli zajistit její výrobní podobu. Takto jejich role rozlišuje také konferenční příspěvek o historii Kofoly z roku 2024.
U domácích nápojů se obě fáze mohly potkat v jedné kuchyni, jak připomíná i příběh sifonových lahví a domácí sodovky. U Kofoly se však chuťový základ stal samostatným průmyslovým výrobkem. Právě proto má její historie vedle lahve také kapitolu sirupu.
Devět rostlin a čtrnáct složek nejsou stejný počet
Při čtení pramenů se objeví detail, který může působit jako nesrovnalost. Knap v roce 2010 popsal koncentrát s částmi devíti rostlinných druhů. Výrobce v historii značky mluví o čtrnácti složkách. Z těchto dvou údajů však nelze vyvodit, že se někdo přepočítal nebo že se receptura nutně změnila.
Rostlinný druh a složka receptury totiž označují něco jiného. První údaj počítá zdrojové rostliny, druhý položky směsi. Lékořici například Havlíčkův přehled uvádí vedle malinového sirupu, karamelu, ovocných výtažků a dalších přísad. Počet složek proto není seznamem stejného počtu bylin.
Společná stopa je přesto zřetelná: chuť vznikala skládáním rostlinných a ovocných složek do koncentrátu. Veřejné popisy umožňují pochopit princip, nikoli sestavit přesnou domácí kopii. Poměry přísad z těchto údajů nezískáme.
Březen 1960 patří prvním lahvím, prasátko až roku 2003
Výroční text výrobce z března 2025 uvádí, že první lahve byly naplněny v Praze v březnu 1960. Průmyslová výroba jejich základu, sirupu Kofo, se rozběhla v opavské Galeně. Za narozeniny nápoje označuje 27. březen 1960; stejné datum připomíná i Havlíčkův přehled z roku 2020.
U samého začátku zadání už jsou prameny méně jednotné. Časová osa výrobce klade státní úkol do roku 1957, výroční text do roku 1958. Konferenční příspěvek z roku 2024 zase zmiňuje dvě podoby zadání: využití přebytečného kofeinu a vytvoření domácí alternativy západních kol. Pro vznik sirupu je proto přesnější mluvit o konci padesátých let.
Reklamní obraz, který značka získala později, má vlastní kalendář. Výrobce řadí slogan „Když ji miluješ, není co řešit“ do roku 2001 a vánoční spot s prasátkem do roku 2003. Ve stejné časové ose přicházejí ochucené varianty až v letech 2004–2005.
Knapův pracovní příběh mezitím pokračoval znovu ve farmacii. Jak připomněla Kofola v ohlédnutí za jeho životem v roce 2024, po rozběhnutí průmyslové výroby se vrátil k vývoji léčiv. Známá limonáda tak byla jednou z odboček odborné kariéry člověka, který dokázal převést chuť z receptury do továrny.