Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Vize nového tisíciletí slibovaly život bez těžké práce, automatizované domácnosti i překonání zemské gravitace. Dobové představy o budoucnosti odrážely obrovskou víru v technický pokrok a lidskou tvořivost.
Plány na proměnu všedního života v automatizovaný ráj plnily stránky dobových časopisů, vědeckofantastických knih i výstavních expozic v celém Československu. Technické výkresy vizionářských strojů, modely futuristických staveb i dobové aparáty dnes uchovává Národní technické muzeum v Praze ve sbírce architektury a techniky. Populární časopisy pro mládež jako Věda a technika mládeži či ABC mladých techniků, které formovaly představy celých generací školáků, spravuje ve svém historickém fondu Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského. Prognózy vývoje životní úrovně, růstu volného času a plánované spotřeby obyvatelstva sleduje magazín Statistika&My Českého statistického úřadu. Vědeckofantastická díla a dobový tisk mapující tehdejší myšlenkové proudy archivuje Moravská zemská knihovna a směřování technického rozvoje tehdy formoval zákon číslo 144 z roku 1970 Sbírky zákonů.
Konec dřiny a čtyřhodinová pracovní doba: Co slibovala věda
Základním kamenem optimistických předpovědí šedesátých a sedmdesátých let byla představa, že stroje a kybernetika převezmou veškerou těžkou i úmornou lidskou práci. Výrobní haly měly fungovat zcela bez dělníků, pole měly obdělávat dálkově řízené zemědělské stroje a člověk se měl proměnit v pouhého dohlížitele nad blikajícími pulty ústředních počítačů. Tehdejší prognostici zcela vážně počítali s tím, že na přelomu tisíciletí klesne pracovní doba na pouhé tři až čtyři hodiny denně.
Zbývající část dne měli lidé trávit sportem, četbou, divadlem nebo prací na zahradě. Volný čas byl považován za hlavní bohatství budoucí společnosti. Moderní hromadná doprava ve městech měla být natolik rychlá a pohodlná, že nikdo nebude potřebovat soukromé vozidlo. Právě do této vlny nadšení zapadala i elegantní proudnicová tramvaj Tatra T3, jejíž laminátové čelo a velká panoramatická okna měly cestujícím ukázat, jak stylově bude vypadat cestování v nadcházejícím století.
Domy na knoflík a jídlo v tabletách: Jak měla vypadat domácnost
Také běžná domácnost měla projít naprostou proměnou. Dobové časopisy líčily byty budoucnosti jako prosvětlené prostory ovládané soustavou tlačítek na stěně. Nábytek se měl stiskem knoflíku zasouvat do podlahy nebo stropu, aby uvolnil místo pro ranní rozcvičku. Úklid měly obstarat samočisticí syntetické podlahy a trysky v rozích místností, které měly prach okamžitě odsávat do centrálních šachet.
Nejodvážnější vize se týkaly kuchyně a stravování. Ženy měly být jednou provždy osvobozeny od plotny. Populární vědecké magazíny předvídaly nástup syntetické stravy ve formě výživných tablet, past a koncentrátů, které měly tělu dodat přesně vyvážený poměr bílkovin a kalorií bez nutnosti zdlouhavého vaření. Alternativou byly domácí potravinové automaty, do nichž stačilo vložit programovací štítek a stroj za pár minut vydal hotový pokrm. Stejně jako později nadchl veřejnost první bankomat České státní spořitelny, také v domácí sféře se očekávalo bleskové nahrazení lidské obsluhy mechanickými automaty.
Létající talíře a města pod kopulí: Odvážné sny architektů
Architekti a urbanisté kreslili plány celých měst uzavřených pod průhlednými geodetickými kopulemi. Uvnitř takových bublin mělo panovat věčné jaro bez deště, sněhu a smogu. Mezi jednotlivými čtvrtěmi se lidé měli pohybovat na krytých jezdících chodnících s různou rychlostí pásů nebo v pneumatických kapslích. Podobný princip rychlého pohybu stlačeným vzduchem využívala legendární pražská potrubní pošta, kterou tehdejší vizionáři toužili rozšířit z doručování dopisů na přepravu celých osobních kabin.
Kosmická horečka po startu prvních družic a letu Jurije Gagarina zcela ovládla představivost společnosti. Všeobecně se věřilo, že v roce dva tisíce budou běžní lidé trávit dovolenou v orbitálních hotelech a víkendové výlety na Měsíc se stanou samozřejmostí. Tento vesmírný étos se otiskl také do reálných českých staveb. Televizní vysílač a horský hotel na Ještědu od architekta Karla Hubáčka svým aerodynamickým tvarem připomínal kosmickou raketu přistávající na horském vrcholu a stal se jedním z nejkrásnějších symbolů této éry.
Které předpovědi se vyplnily a v čem se tehdejší vizionáři mýlili
Pohled zpět ukazuje fascinující paradox. Mnohé velkolepé technologické sny se nenaplnily. Létající automobily v běžném provozu neexistují, lidé nepolykají obědy v tabletách, města pod skleněnými báněmi nikdo nepostavil a pracovní doba se na čtyři hodiny denně nezkrátila. Člověk tráví v zaměstnání stejný čas jako dříve a technologický pokrok přinesl spíše zrychlení životního tempa než poklidné nicnedělání.
Na druhé straně v oblasti komunikace a přenosu dat realita překonala i ty nejdivočejší fantazie. Tehdejší představa videotelefonu znamenala obrovský aparát pevně přišroubovaný na stěně obývacího pokoje. Dnes nosí prakticky každý v kapse miniaturní destičku, která zvládne videohovor s libovolným koutem planety, obsahuje veškerou hudbu světa a nabízí přístup ke knihovnám, o jakých se nesnilo ani těm nejodvážnějším autorům science fiction minulého století.
Srovnání dobových představ o roce 2000 se skutečností
| Oblast života | Dobová vize pro rok 2000 | Reálná skutečnost v roce 2000 | Poznámka k vývoji |
|---|---|---|---|
| Pracovní doba | Tři až čtyři hodiny denně | Běžný osmihodinový pracovní den | Lidé často pracují více než dříve |
| Osobní doprava | Létající automobily a vznášedla | Klasická auta se spalovacími motory | Přibyly pouze elektronické asistenční systémy |
| Domácí strava | Výživné pilulky a syntetické pasty | Tradiční vaření z čerstvých surovin | Pilulky se omezily pouze na vitamínové doplňky |
| Komunikace | Obrazovky na zdi s přenosem obrazu | Mobilní telefony a internet v kapse | Vývoj v této oblasti předčil původní očekávání |
| Vesmírné lety | Pravidelné lety občanů na Měsíc | Orbitální vesmírné stanice a družice | Cesty s lidskou posádkou zůstaly výsadou astronautů |
Často kladené otázky o dobových vizích budoucnosti
Proč si lidé mysleli, že budou jíst jídlo v tabletách?
V polovině dvacátého století panovalo přesvědčení, že chemie a průmysl dokážou vyrobit dokonalé syntetické živiny. Tablety měly ušetřit čas strávený vařením a zajistit přesný přísun potřebných látek bez plýtvání potravinami.
Které české stavby nejvíce odrážely futuristický styl?
Jednoznačně to byl televizní vysílač a hotel Ještěd od architekta Karla Hubáčka a také pavilon a restaurace Expo 58, které proslavily Československo na světové výstavě v Bruselu.
Jaké časopisy přinášely v Československu články o budoucnosti?
Mezi nejpopulárnější patřily měsíčník Věda a technika mládeži a čtrnáctideník ABC mladých techniků a přírodovědců, které pravidelně otiskovaly kresby i reportáže o technice příštího tisíciletí.