Cédéčka se v Loděnici vyráběla už před listopadem. Výroba začala v roce 1988

Cédéčka neopustila loděnickou továrnu poprvé až po pádu socialismu. Gramofonové závody zahájily jejich výrobu v roce 1988. Zavedení nové technologie ale mělo jiný kalendář než první disk v rodinné sbírce a přehrávač v obýváku.

Na jedné straně výrobní linka, na druhé polička s hudbou. Mezi nimi vydavatel, obchod a rozhodnutí, zda si pořídit další přístroj. Právě tyhle dva pohledy se v historii kompaktního disku snadno smíchají. Rok, kdy se médium začalo vyrábět v Československu, není automaticky rokem, kdy ho začala poslouchat konkrétní domácnost.

V Loděnici přibylo CD k deskám a kazetám

Firemní historie dnešní GZ Media uvádí zahájení výroby kompaktních disků v roce 1988. Závod u Berouna tedy novou technologii zavedl ještě před listopadem 1989. Samotný výrobce tento krok popisuje jako reakci na technický vývoj a poptávku po novém nosiči.

Čtverečky prvního Tetrisu tvořily závorky. Slavná hra začínala na textové obrazovce

Gramofonka už přitom měla za sebou několik proměn. První gramofonové desky v Loděnici vylisovala v roce 1951. V roce 1973 po dvouleté zkušební fázi spustila sériovou výrobu kazetových pásek. Kompaktní disk byl dalším rozšířením výroby, která dávno nestála jen na jednom způsobu záznamu.

Za podobnými názvy se také mohou schovávat různé příběhy: historie výrobního závodu, vydavatelské značky nebo samotného přístroje. Třeba jméno Supraphon má vlastní prvorepublikovou historii. Letopočet z jedné takové časové osy proto nemusí označovat začátek všech ostatních.

Přehrávač Tesla existoval ještě před loděnickými disky

Ve světě se CD vydalo k posluchačům dřív. Sony datuje uvedení přehrávače CDP-101 na 1. října 1982. Spolu s přístrojem nabídla CBS Sony prvních padesát titulů. Od tohoto startu k zahájení výroby v Loděnici uplynulo šest kalendářních let.

Také československá historie přehrávačů začíná před rokem 1988. Slovenské technické muzeum ve svém seznamu sbírkových přírůstků za rok 2020 eviduje CD přehrávač Tesla MC 900, výrobce Tesla Litovel, s datací 1985–1986. Přístroj této značky tedy předchází loděnickému výrobnímu milníku o dva až tři roky.

Tohle pořadí je podstatné. Příběh nelze jednoduše seřadit jako domácí výroba disků, potom první přehrávače a nakonec poslech. Přehrávací technika měla vlastní vývoj a nepotřebovala čekat na tuzemskou lisovnu. Muzejní záznam ovšem neříká, kolik rodin přístroj vlastnilo.

Nový disk nemusel ze skříně vystěhovat kazety

Pro posluchače bylo nutné spojit dvě věci: nahrávku na novém nosiči a zařízení, které ji umělo přečíst. Gramofon ani běžný kazetový magnetofon to za CD přehrávač nevyřešil. Kompaktní disk ukládá digitální záznam a snímá ho laser. Stříbrný kotouček tak mohl být malý, ale změna domácí sestavy kolem něj už tak drobná být nemusela.

Cesta k moři za totality. Zavařené maso ve sklenicích, vařící Škodovky a boj o devizový příslib

Ani později se oba formáty technicky nevylučovaly. Návod k hi-fi sestavě Sony MHC-V800 z roku 1996 počítá vedle CD i s kazetami a popisuje nahrávání z disku na pásek. Je to konkrétní příklad přístroje, který oba světy spojoval. Praktickým omezením kazet se věnuje i náš článek o tom, proč se u devadesátky musely počítat obě strany zvlášť.

Při datování vlastní hudební sbírky proto mají smysl dva různé údaje: kdy vyšla nebo byla vyrobena nahrávka a kdy se dostala domů spolu s možností ji přehrát. Rodinné první cédéčko mohlo přijít v jiném roce než nové stroje do Loděnice. Z data spuštění tovární výroby se společné narozeniny domácího poslechu určit nedají.