Žlutý historický moped Stadion S11 s trubkovým rámem a šlapadly na výstavě veteránů

Říkalo se mu Kozí dech a znal ho skoro každý. Československý Stadion byl snem mnoha kluků

Lehký moped Stadion z Rakovníka se stal legendou československých silnic. Lidé mu přezdívali Kozí dech, vážil pouhých pětatřicet kilogramů a díky motoru Jawa z Českých Budějovic umožnil levné cestování do práce i na ryby bez nutnosti vlastnit drahý motocykl.

Lehký moped Stadion z Rakovníka se stal legendou československých silnic. Lidé mu přezdívali Kozí dech, vážil pouhých pětatřicet kilogramů a díky motoru Jawa z Českých Budějovic umožnil levné cestování do práce i na ryby bez nutnosti vlastnit drahý motocykl.

V druhé polovině padesátých let potřebovalo československé hospodářství vyřešit dostupnou dopravu pro pracující. Velké motocykly byly drahé a čekalo se na ně v pořadnících, zatímco jízdní kola nestačila na delší vzdálenosti mezi vesnicemi a továrnami. Odpovědí konstruktérů se stal lehký motorový bicykl, který spojil jednoduchost jízdního kola se spolehlivým dvoutaktním motorkem.

Konstrukční dokumentaci i dochované historické stroje uchovává Národní technické muzeum a bohatou motocyklovou expozici vystavuje také Technické muzeum v Brně. Technické parametry mopedů v běžném provozu tehdy vymezovala dobová vyhláška o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která umožňovala jejich řízení bez velkého motocyklového oprávnění.

Závod Velo Rakovník a motor Jawa 552

Výroba nového mopedu odstartovala v roce 1957 v tradičním podniku Velo Stadion v Rakovníku, který spadal pod národní podnik Motor České Budějovice. První model nesl označení Stadion S11. Základem byl štíhlý otevřený rám z bezešvých ocelových trubek doplněný odpruženou přední vidlicí s tlačnými vahadly.

Červenobílý kapotovaný moped Stadion S22 s velkým světlometem a pohodlným sedlem
Modernizovaný model Stadion S22 nabídl celoodpružený podvozek, elegantní kapotáž i vyšší jízdní komfort.

Pohonnou jednotku dodával závod v Českých Budějovicích. Šlo o vzduchem chlazený dvoudobý jednoválec Jawa 552 o objemu necelých padesát krychlových centimetrů s výkonem 1,5 koně. Agregát byl konstrukčně odvozen ze slavného motoru pro malý motocykl, který proslavila legenda Jawa 50 Pionýr zvaná Pařez.

Proč se jednoduchému stroji říkalo Kozí dech

Mezi lidmi si Stadion S11 bleskově vysloužil nesmrtelnou lidovou přezdívku Kozí dech. Důvodem byl specifický bublavý zvuk výfuku při volnoběhu, trhavý náběh výkonu při rozjezdu a vibrace, které se z neodhlučněného motoru přenášely přímo do řídítek a sedla. Zadní stavba rámu byla zcela tuhá bez odpružení, takže jezdec pocítil každou nerovnost venkovských cest.

Nedostatky v pohodlí však bohatě vyvážila neuvěřitelná lehkost a skladnost. Moped vážil pouhých 35 kilogramů a spotřeboval jen kolem 1,5 litru směsi benzínu s olejem na sto kilometrů. Majitelé ho bez problémů vynesli po schodech do bytu nebo uskladnili v panelákové kočárkárně.

Elegantní kapotáž a celoodpružený model S22

Rostoucí nároky zákazníků vedly rakovnické vývojáře k zásadní modernizaci. V roce 1960 představili pokročilý model Stadion S22. Zcela nová konstrukce dostala zadní kyvnou vidlici s dvojicí teleskopických tlumičů, hluboké blatníky a elegantní masku světlometu plynule navazující na palivovou nádrž.

Detailní pohled na modrý moped Stadion S11 se spalovacím motorem Jawa 552 a pedály
Díky hmotnosti pouhých pětatřicet kilogramů se dal moped Stadion snadno vynést i do patra činžovního domu.

Motor dostal nový karburátor s větším průměrem difuzoru a výkon stoupl na 1,8 koně. Maximální rychlost vzrostla na čtyřicet kilometrů za hodinu a jízda na delší vzdálenosti byla nesrovnatelně příjemnější. Z mopedu se stal plnohodnotný elegantní dopravní prostředek.

Šlapadla do prudkých kopců i vývoz do celého světa

Charakteristickým znakem obou modelů zůstala šlapadla s dvourychlostní převodovkou v bloku motoru. Sloužila nejen ke startování motoru při rozšlapání, ale také jako pomocný pohon. V prudkých stoupáních musel jezdec přišlápnout vlastní silou, aby motoru v kopci ulehčil. O dvě dekády později na tuto tradici navázaly modernější zahraniční stroje, jako byl východoněmecký motocykl Simson S51 v Mototechně.

O rakovnické mopedy byl velký zájem také v zahraničí. Podnik zahraničního obchodu Motokov vyvezl desetitisíce strojů do západní Evropy i do zámoří, kde se prodávaly například ve Spojených státech pod označením Jawa. Výroba skončila v polovině šedesátých let, ale dochované stadiony zůstávají vyhledávanými klenoty veteránských srazů dodnes.