Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124

Barevné stromečkové kolekce patřily k největším symbolům socialistických Vánoc. Děti z nich potají vyjídaly čokoládové figurky a na větvích nechávaly viset jen prázdný staniol, zatímco rodiče sháněli balíčky v zaměstnání přes odborové poukázky.
Barevné stromečkové kolekce patřily k největším symbolům socialistických Vánoc. Děti z nich potají vyjídaly čokoládové figurky a na větvích nechávaly viset jen prázdný staniol, zatímco rodiče sháněli balíčky v zaměstnání přes odborové poukázky.
Když se v prosinci otevřela velká plochá krabice s vánoční kolekcí, bytem se rozlila nezaměnitelná vůně kakaového másla, vanilky a fondánu. V plastových prolisech ležely v dokonalém pořádku čokoládové šišky, zvonky, ryby i barevné salonky. Každý kousek měl na špičce připevněnou tenkou bavlněnou nitku pro zavěšení na větvičku smrku nebo borovice.
Vývoj cukrářské výroby a potravinářských technologií dnes přibližují expozice, které nabízí Národní zemědělské muzeum. Předvánoční shon, potíže se zásobováním obchodů a bilanci dodávek cukrovinek podrobně zachycuje také dobový archiv denního tisku, který digitalizuje Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR. Kolekce představovaly zásadní společenský rituál i rodinnou tradici.
Typická socialistická kolekce upoutala na první pohled balením. Víka krabic zdobily zasněžené vesničky Josefa Lady nebo sněhuláci. Velká část krabice měla průhledné celofánové okénko, kterým děti už týdny před Štědrým dnem nedočkavě obhlížely svůj sladký poklad. Vyráběly se malé jednokilové varianty i honosné rodinné soupravy se dvěma patry vážící přes dva kilogramy.

Uvnitř krabice čekala na rodinu pestrá směs. Figurky z plné mléčné čokolády byly vzácnější, většinu tvořily duté kousky lisované do tenkého tvaru. Nechyběly plněné pralinky, želatinové arabesky obalené v cukru a především podlouhlé salonky, které se těšily oblibě hlavně na Moravě a na Slovensku.
Koupit velkou kolekci v běžné prodejně potravin nebo v Pramenu nebyl před Vánocemi snadný úkol. Pultový prodej nabízel jen menší krabičky a velké kolekce mizely pod pultem. Hlavní záchranou pro rodiny se stala distribuce na pracovištích přes odbory podle pravidel, která stanovovala vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb. Podobný systém zvýhodněných poukazů fungoval také pro rekreace, jak rozebírá text o tom, co obnášela podniková dovolená ROH.
Odborové výbory na podzim sepisovaly počty dětí a zajišťovaly hromadné objednávky z cukrářských závodů. Před svátky si rodiče odnášeli krabice za zvýhodněnou cenu nebo jako dárek od podniku. Kdo měl více dětí, mohl počítat s bohatou vánoční nadílkou.
Zatímco rodiče se těšili na nazdobený stromek, pro děti začínala tichá hra. Pravidlem bývalo, že z kolekce se smí mlsat až po štědrovečerní večeři. Dětští mlsouni proto vymysleli lest. Opatrně rozbalili staniol ze spodní strany figurky, čokoládu snědli a lesklý obal prsty vytvarovali zpátky do původního tvaru šišky či zvonečku.

Na větvích zůstávaly viset zdánlivě netknuté ozdoby, které byly ve skutečnosti prázdné. Teprve návštěva toužící po sladkosti odhalila lehký obal na nitce. Samostatnou kapitolou byly salonky s hustou fondánovou náplní zabalené v hedvábném papíru s nastříhanými třásněmi, které stromku dodávaly slavnostní lesk.
Výrobu kolekcí zajišťovaly podniky Čokoládovny, především Orion, Diana, Zora a Figaro. Kakaové boby se musely dovážet za drahé devizy z afrických zemí a jejich přísun byl stejně nespolehlivý jako dodávky jižního ovoce, o kterých píše náš článek o tom, jak se sháněly vánoční banány a pomeranče.
Cukráři proto museli pracovat s náhražkovými polevami a šetřit drahou surovinu. Přesto měly socialistické kolekce kouzlo, na které pamětníci s láskou vzpomínají. Když v lednu přišel čas odstrojit usychající stromeček, i ty poslední zapomenuté fondánové bonbony a rozlámané figurky chutnaly jako vzpomínka na dětství, která v rodinných vzpomínkách žije dodnes.