Polička plná pestrobarevných klubíček a přaden vlny připravených k domácímu pletení svetrů

Jehlice, klubíčka a střihy z Burdy. Domácí pletení pomáhalo československým rodinám s oblékáním

Krabice plná barevných klubíček ve skříni, opatrné páraní starých svetrů a vzácné západní časopisy putující mezi kolegyněmi v práci. Domácí pletení zachraňovalo šatníky v dobách, kdy státní obchody nabízely jen beztvarou šeď.

Krabice plná barevných klubíček ve skříni, opatrné páraní starých svetrů a vzácné západní časopisy putující mezi kolegyněmi v práci. Domácí pletení zachraňovalo šatníky v dobách, kdy státní obchody nabízely jen beztvarou šeď.

Proměny tehdejšího odívání a bytové kultury zkoumá sbírka novodobých dějin Národního muzea, vývoj spotřeby textilu a přízí sleduje historická pokladnice dat Českého statistického úřadu, ochranné známky pletařských závodů eviduje databáze Úřadu průmyslového vlastnictví a požadavky na jakost materiálů stanovil zákon o státním zkušebnictví z roku 1968.

Boj s nudnou konfekcí a narovnávání příze nad parou

Kdo v sedmdesátých a osmdesátých letech vstoupil do prodejny Oděvy, narazil na regály plné těžkých, beztvarých svetrů v hnědých a šedých tónech. Výrobky z kousavé vlny nebo syntetického akrylu se rychle vytahaly a mladé ženy toužily po moderních střizích ze západu, o jejichž nedostupnosti vypráví i článek o tuzexové módě a drahých džínách. Jedinou cestou k originálnímu oblečení se staly vlastní ruce.

Sehnat kvalitní vlnu však nebylo snadné. V galanteriích se stály fronty a pestré barvy mizely jako první, proto hospodyně sáhly k osvědčené recyklaci. Obnošené nebo malé dětské svetry se doma opatrně rozpáraly steh po stehu. Zvlněná příze se namotala na opěradlo obrácené kuchyňské židle do velkých přaden, která se pak napařovala nad hrncem s vroucí vodou, aby se vlákno opět narovnalo a získalo ztracenou pružnost.

Podobný důvtip a snaha vytvořit doma to, co chybělo na pultech, provázely tehdy každodenní život na každém kroku, jak ukazuje i text o rodinném zavařování kompotů do sklenic Omnia. Suchá a vyrovnaná příze se následně stočila do pevných klubek a uložila do košíku připraveného k večerní práci.

Dvojice lesklých kovových pletacích jehlic provlečených oky hustého teplého vlněného úpletu
Kovové jehlice spojené pružným lankem umožňovaly plést svetry vcelku bez sešívání bočních dílů. Pravidelné cvakání jehlic provázelo večerní rodinné posezení u televize.

Střihy z Burdy, počítání oček a kruhové jehlice

Kultovním zdrojem inspirace se stal západoněmecký časopis Burda Moden, který se do rodin dostával přes známé v zahraničí nebo se kupoval v Tuzexu za drahé bony. Výtisky putovaly z ruky do ruky v kancelářích i továrnách a ženy si přes průklepový papír obkreslovaly rozkreslené návody. Oblíbené byly norské vzory s vločkami, plastické copánky i módní svetry s širokými netopýřími rukávy.

Pletlo se všude. V křesle u televizních zpráv, v čekárnách u lékaře i ve vlaku při cestě do zaměstnání. Velkým pomocníkem byly kruhové kovové jehlice spojené tenkým silonovým lankem, na které se dalo nahodit celé tělo svetru a plést dokola bez jediného bočního švu. Pokrok v používání umělých vláken tehdy zasáhl celou společnost, jak přibližuje článek o vynálezu silonek a českém silonu.

Když byl svetr hotový, stal se chloubou celé rodiny a často se dědil mezi sourozenci. Dnes už pestrá klubíčka z domácností téměř vymizela pod náporem levné rychlé módy, ale ručně upletený teplý kousek s pečlivě vypracovaným vzorem dodnes vyvolává vzpomínky na trpělivost našich maminek a babiček.

Dvě velká hustě vinutá klubka barevné příze položená na bílé ploše vedle sebe
Páraná vlna z obnošených dětských svetrů se musela nejprve vyprat a narovnat nad horkou parou. Teprve po pevném navinutí do klubíček z ní mohl vzniknout nový teplý oděv.

Srovnání domácího pleteného svetru a běžné konfekce

Sledovaná vlastnostDomácí pletený svetrSvetr z běžné konfekce
Původ materiáluPáraná vlna či klubka z galanterieHrubá směsová příze z národního podniku
Barevnost a vzoryNorské motivy a copánky dle BurdyJednobarevná a převážně fádní šeď
Padnoucí střihPřesné zkoušení délky rukávů při pleteníPevné krabicové velikosti bez elasticity
Pořizovací náročnostDesítky hodin trpělivé ruční práceVystání fronty v prodejně Oděvy

Často kladené otázky o pletení svetrů

Jak se postupovalo při páraní starého svetru?

Nejprve se rozpáraly boční švy a oděv se opatrně rozebral na jednotlivé díly. Příze se navinula do přaden, vyprala v teplé mýdlové vodě nebo napařila nad hrncem a po usušení se smotala do klubíček.

Proč byl německý časopis Burda tak žádaný?

Přinášel moderní západní módu, podrobné návody na copánkové i norské vzory a přesné střihové přílohy, které v domácích časopisech často chyběly nebo vycházely se zpožděním.

K čemu sloužily kruhové jehlice spojené lankem?

Umožňovaly plést tělo svetru dokola v jednom kuse bez nutnosti sešívat přední a zadní díl, což šetřilo práci a vytvářelo pružnější lem bez tvrdých švů.