Žlutá mandelinka s černými pruhy na shluku drobných bílých květů

Ferda Mravenec bojoval s „americkým broukem“. Dětský hrdina pomáhal propagandě

Ferda Mravenec bojoval proti mandelinkám na padácích už v Mateřídoušce roku 1950. O rok později zadával dětem nové úkoly v leporelu o škůdcích.

V Mateřídoušce se Ferda Mravenec pustil do mandelinek, které přiletěly na padácích. V leporelu z roku 1951 zase Ondřej Sekora vyzýval děti k hubení bělásků.

V posledním okénku stojí tři lahve plné pruhovaných brouků. Z každé vyčnívá americká vlajka. O pár obrázků dřív se nad polem objevilo letadlo a mandelinky se snesly na padácích. Ferda s mravenci je zahnal k dětem, aby je posbíraly. Komiks z cyklu Kousky mládence Ferdy Mravence vyšel v roce 1950 na zadní straně Mateřídoušky, v prvním čísle sedmého ročníku.

Zelenkavý displej a padající kostičky. Jak Game Boy změnil české hraní

Americké vlajky naznačovaly, kdo měl brouky poslat. Obvinění, které plnilo dobové noviny, tak v Mateřídoušce dostalo podobu obrázkového dobrodružství. O léta později dostal v časopise prostor i budoucí kreslíř Čtyřlístku Jaroslav Němeček.

Skutečný škůdce dostal politickou roli

Podle studie Pavlíny Formánkové se mandelinka bramborová v Československu objevila už v červenci 1945. Dospělí brouci a hlavně jejich larvy okusují listy brambor. Už před únorem 1948 se ochranou proti mandelince zabýval zvláštní výbor při ministerstvu zemědělství.

V létě 1950 československé vedení tvrdilo, že Američané brouka šíří úmyslně, aby poškodili úrodu. Propagandistické obvinění proniklo až do diplomatických nót. Historik Jan Koura dohledal pokyn, aby organizátoři při sběru mandelinek připomínali válku v Koreji. Hledání brouků mělo v očích veřejnosti patřit k boji proti stejnému nepříteli.

Záhadná dírka v tyčce a obal, který nešel otevřít. Lízátka Chupa Chups byla legendou devadesátek

Při takzvaných hledačkách chodili školáci pod vedením učitelů mezi řádky brambor a brouky odevzdávali na národním výboru. Jedna z dobových ilustrací ukazuje, jak děti pochodují na sběr s lahvemi a transparentem.

Řádky brambor na kraji pole vedle travnaté meze se stromy
Při hledačkách v roce 1950 procházeli školáci s učiteli řádky brambor a sbírali mandelinky. Ilustrační snímek od Velhartic je z roku 2013.
Petr Vilgus / Wikimedia / CC BY-SA 3.0 / zmenšeno

Kresba pochází ze samostatné brožury O zlém brouku Bramborouku, kterou Sekora napsal a nakreslil v roce 1950. Na její obálce se k bramborám na talíři sápe pruhovaný brouk s nožem a vidličkou. Titulní roli v téhle brožuře dostal samotný škůdce.

V leporelu z roku 1951 přišli na řadu bělásci

O rok později vydalo Státní nakladatelství dětské knihy skládačku Ferda Mravenec ničí škůdce přírody. Tiráž prvního vydání uvádí Prahu, rok 1951 a náklad 25 000 výtisků. Na titulní straně stojí Ferda s mečem proti zelené housence.

Uvnitř jde Ferda po běláskovi. Na jednom panelu po něm střílí, na protějším bodá housenku mečem. „A vy, děti, pomozte nám hubit bělásky.“ Pod výzvou Sekora nakreslil chlapce se síťkou a dívku, která šlape na housenky.

Žlutozelená housenka s černými skvrnami na zeleném stonku
V leporelu z roku 1951 Ferda bodá housenku běláska mečem a vyzývá děti, aby mu s hubením motýlů pomohly.
Holger Krisp / Wikimedia / CC BY 4.0 / zmenšeno

Na dalším panelu chroustí larvy okusují kořínky uvadající rostliny. „Larvy vyryjte. A chrousty hoďte slepicím.“ Na protější straně se Ferda snaží zarazit trhání celých větví z třešní. Vytýká je klukovi a v textu připomíná, že celé kvetoucí větve trhají i dospělí.

Ústav pro studium totalitních režimů řadí skládačku k ideologicky laděným Ferdovým příběhům padesátých let. Srovnání s časopisem ukazuje, jak různou práci mohl dostat malý čtenář. Komiks ho posílá sbírat údajné výsadkáře, skládačka ho učí poznat škůdce a pobízí, aby zasáhl. Při listování pozdějším výborem proto pomůže zkontrolovat obsah a tiráž. Ferdovo jméno nesly i příběhy, které vznikly dávno před kampaní.