Kuponová knížka Federálního ministerstva financí s nalepenou kontrolní známkou pro první vlnu privatizace

Harvardské fondy slibovaly desetinásobek vkladu. Kuponová privatizace přinesla naděje i zklamání

Modrá kuponová knížka s nalepenou známkou za tisíc korun proměnila miliony dospělých občanů v investory. V divokých devadesátých letech se zrodila éra fondů, slibů pohádkového zisku i zmatku na novém trhu s akciemi.

Modrá kuponová knížka s nalepenou známkou za tisíc korun proměnila miliony dospělých občanů v investory. V divokých devadesátých letech se zrodila éra fondů, slibů pohádkového zisku i zmatku na novém trhu s akciemi.

Základní právní rámec pro převod státního majetku stanovil zákon o velké privatizaci z roku 1991, přesná pravidla pro registraci občanů určila vyhláška o vydávání investičních kuponů, statistická data o proměně ekonomiky shromažďuje historická pokladnice Českého statistického úřadu a dobové materiály i reflexi společnosti uchovává sbírka novodobých dějin Národního muzea.

Fronty na poštách a modrá knížka za tisícovku

Začátkem roku 1992 stály před poštovními úřady i pobočkami spořitelen dlouhé zástupy lidí. Každý dospělý občan Československa získal možnost koupit si kuponovou knížku za třicet pět korun a vlepit do ní známku v hodnotě jednoho tisíce korun. Lidé tak získali registrační kartu a tisíc investičních bodů, kterými se mohli ucházet o podíly v dříve státních podnicích. Registrační místa praskala ve švech a zájemci trpělivě čekali s občanským průkazem v ruce, aby stihli úřední termín pro odevzdání kuponů.

Pro společnost zvyklou na socialistické hospodaření představoval přechod na tržní ekonomiku obrovskou změnu. Lidé objevovali dříve neznámé pojmy jako dividenda, základní jmění nebo listinná akcie. Zájem o rychlé zbohatnutí a nové životní možnosti provázel celá devadesátá léta, jak připomíná také pohled na tehdejší dovoz západních ojetin z Německa. Každý chtěl mít svůj podíl na nové době.

Papírová listinná kmenová akcie strojírenského podniku ČKD Praha s ozdobným rámem a ochrannými prvky
Z kupónů se staly reálné akcie strojírenských podniků, bank i továren. Mnoho drobných držitelů své podíly svěřilo nově vzniklým investičním fondům.

Nástup investičních fondů a slib desetinásobku

Zpočátku byl zájem veřejnosti vlažný, protože málokdo rozuměl tomu, co si s tisícovkou bodů počít. Zlom nastal v momentě, kdy televizní obrazovky zaplavily reklamy dravých investičních fondů. Nejznámější kampaň slibovala jistotu desetinásobku, tedy výplatu více než deseti tisíc korun do roka a do dne za svěřenou knížku. Lidé v panice stáli noční fronty, aby své kupony stihli zaregistrovat.

Fondy shromáždily obrovské množství bodů a získaly kontrolu nad klíčovými průmyslovými závody i bankovními domy. Zrodila se nová vrstva podnikatelů a finančníků, pro které byl symbol prestiže mobilní telefon kufříkového typu nebo kapesní pager na opasku. Mnoho drobných střadatelů však o slibované peníze kvůli vytunelovaným fondům a mezerám v zákonech přišlo.

Pohled na moderní sídlo Burzy cenných papírů Praha z ulice za denního světla
Pražská burza cenných papírů zahájila činnost v dubnu roku 1993. Spolu se systémem RM Systém vytvořila prostředí pro obchodování s akciemi z privatizace.

Vznik pražské burzy a procitnutí z velkého snu

Kuponová privatizace proběhla ve dvou vlnách. Přinesla rychlý vznik kapitálového trhu a v dubnu roku 1993 otevřela své brány Burza cenných papírů Praha. Zároveň začal fungovat mimoburzovní trh RM Systém, který umožnil přímý nákup a prodej akcií i drobným investorům na přepážkách po celé republice.

I když privatizace umožnila rychlý převod státního majetku do soukromých rukou, zanechala v paměti společnosti rozporuplné pocity. Na jedné straně stála nově nabytá svoboda podnikání, na straně druhé hořká zkušenost se ztrátou úspor. Tuto bouřlivou dekádu plnou kontrastů si můžete vyzkoušet také v našem kvízu o devadesátých letech pro pamětníky.

Srovnání dvou vln kuponové privatizace v Československu a Česku

Parametr privatizacePrvní vlna privatizaceDruhá vlna privatizaceVýsledek a dopad
Rok zahájeníRok 1992Rok 1994Rychlý přesun majetku do rukou občanů
Územní rozsahČeská i Slovenská republikaPouze samostatná Česká republikaRozdělení federace během procesu
Počet zapojených občanůNecelých šest milionů účastníkůVíce než šest milionů účastníkůMasová účast dospělé populace
Role investičních fondůDominance slibů jistoty desetinásobkuVětší opatrnost a přísnější pravidlaKoncentrace vlastnictví velkých podniků

Často kladené otázky o kuponové privatizaci

Kolik stála účast v kuponové privatizaci?
Kuponová knížka vyšla na třicet pět korun a kontrolní známka stála rovných tisíc korun. Celkové počáteční náklady každého účastníka činily tisíc třicet pět korun.

Kdo byl držitel investičních kuponů?
Tento oficiální termín označoval každého plnoletého občana s trvalým pobytem, který si knížku zakoupil a včas zaregistroval. V běžné řeči se pro tyto lidi vžila zkratka dik.

Co znamenala jistota desetinásobku?
Byl to slavný reklamní slogan Harvardských fondů, které slibovaly občanům vyplatit deset tisíc korun, pokud jim svěří své kupony. Kampaň vyvolala obrovský zájem veřejnosti a zaplnila registrační místa.