Kulatý talíř plný čerstvě připravených obložených chlebíčků se šunkou, vajíčkem, sýrem a zelenou petrželkou

České chlebíčky vznikly už před první světovou válkou. Za socialismu se staly klasikou lahůdkářství

Šikmo krájená veka potřená vrstvou vlašského salátu, stočený plátek šunky a vějířek kyselé okurky. Obložené chlebíčky nesměly chybět na žádné rodinné oslavě, svátečním stole ani v pultech socialistických lahůdek.

Šikmo krájená veka potřená vrstvou vlašského salátu, stočený plátek šunky a vějířek kyselé okurky. Obložené chlebíčky nesměly chybět na žádné rodinné oslavě, svátečním stole ani v pultech socialistických lahůdek.

Závazné receptury a složení studené kuchyně určoval zákon o státním zkušebnictví a oborové normy jakosti, ochranné známky potravinářských podniků eviduje databáze Úřadu průmyslového vlastnictví, kulturu rodinného stolování mapuje sbírka novodobých dějin Národního muzea a dobovou spotřebu uzenin či vajec sleduje statistická pokladnice dat Českého statistického úřadu.

Vynález pražského lahůdkáře a nástup státních norem

Zatímco ve světě lidé jedli obyčejné sendviče ze dvou spojených krajíců, v českých zemích vznikla tradice otevřených chlebíčků. První kousky připravil pražský lahůdkář Jan Paukert na žádost rodinného přítele malíře Jana Skramlíka, který si přál pohoštění přesně na dvě kousnutí. Po znárodnění převzal výrobu státní podnik Pramen a zavedl přísné celostátní receptury. Oblíbené občerstvení popsala redakce také v článku o legendárním bufetu Automat Koruna na Václavském náměstí.

Základem každého správného chlebíčku se stala bílá veka krájená mírně zešikma, aby plocha pro oblohu byla co největší. Podle norem se pečivo mazalo poctivým bramborovým nebo vlašským salátem z kořenové zeleniny, šunky, hrášku a majonézy. Na salát se kladl kornoutek z kvalitního šunkového salámu, čtvrtka natvrdo uvařeného vejce a snítka čerstvé petrželky. Výrobny v lahůdkářstvích musely přesně dodržovat gramáže jednotlivých surovin na gram přesně.

Detailně naservírované chlebíčky na bílé vece s vlašským salátem, šunkou, vějířkem kyselé okurky a kouskem kapie
Klasický chlebíček s plátkem šunky a vějířkem ze sterilované okurky. Právě tato kompozice se stala symbolem tuzemské studené kuchyně.

Silvestrovské přípravy a tajemství vějířku z okurky

Domácí příprava chlebíčků představovala v rodinách velkou společenskou událost. Hospodyně začínaly chystat mísy surovin den předem, aby se chutě salátu v chladu dobře proležely. Podobně přísná pravidla a kontrolu jakosti vyžadovala i sladká výroba, jak připomíná text o tradičních zákuscích v socialistické cukrárně. Děti s nadšením pomáhaly loupat vychladlá vejce nebo skládat uzeninu na tácy.

Krájení kyselé okurky do podoby jemného vějířku platilo za zkoušku kuchařské zručnosti. Kyselost láku z domácích sklenic vyvažovala tučnější salát, o čemž vypráví také článek o zavařování okurek do sklenic Omnia. Barevnou tečku obstaral proužek červené sterilované kapie. Hotové tácy se před návštěvou pečlivě přikrývaly navlhčenou utěrkou, aby veka neztvrdla a salát neoschl.

Řada pestrých obložených chlebíčků s uzeninou, sýrem a čerstvými bylinkami připravená k podávání
Pestrá nabídka studené kuchyně v lahůdkářství. Zákazníci si chlebíčky nosili domů v papírových krabicích ovázaných provázkem.

Papírové krabice a převoz z lahůdkářství

Kdo nestíhal domácí přípravu, spoléhal na nákup v nejbližší prodejně Pramen. Prodavačky ukládaly chlebíčky do mělkých skládacích krabic z šedé lepenky a celý balíček zručně převázaly tenkým motouzem s očkem na prst. Cestou tramvají musel člověk nést krabici vodorovně v obou rukách, aby se ozdoby nepomíchaly. Pro luxusnější recepce se povrch zaléval tenkou vrstvou čirého aspiku, který udržel potraviny svěží po dlouhé hodiny.

Tradice obloženého pečiva přežila všechny společenské změny i moderní trendy rychlého občerstvení. Dodnes patří k pevným zvyklostem rodinných oslav a symbolem poctivé pohostinnosti. Žádná slavnostní tabule se v českých domácnostech zkrátka neobejde bez talíře pestrých chlebíčků, na které dostane okamžitě chuť každý příchozí host.

Srovnání klasických druhů socialistických chlebíčků

Druh chlebíčkuZákladní pomazánkaHlavní oblohaTypická ozdoba
Šunkový na vlašákuVlašský salát s uzeninou a hráškemKvalitní šunka nebo šunkový salámVějířek kyselé okurky a kousek kapie
Vajíčkový s majonézouBramborový salát nebo pomazánkaPlátky natvrdo uvařených vajecMajonézová spirála a petrželka
Sýrový s máslemČerstvé máslo nebo sýrová pěnaTvrdý sýr eidam a jemná šunkaProužek červené papriky
Hermelínový slavnostníJemný tvarohový nebo vlašský základZrající sýr Hermelín a vlašský ořechKulička hroznového vína

Často kladené otázky o českých chlebíčkách

Kdo a kdy vymyslel český obložený chlebíček?
Obložený chlebíček vytvořil pražský lahůdkář Jan Paukert kolem roku 1916. Malíř Jan Skramlík si u něj objednal malé pohoštění, které by zasytilo lépe než drobná jednohubka.

Proč se chlebíčky v obchodech polévaly aspikem?
Tenká vrstva želatinového aspiku chránila suroviny před osycháním vzduchu v chladicích vitrínách. Chlebíček si díky tomu zachoval lesklý vzhled i svěží chuť po celý prodejní den.

Jaká veka se na výrobu chlebíčků používá nejčastěji?
Nejlepší volbou je klasická tuková veka z pšeničné mouky s jemnou střídkou. Krájí se na plátky silné zhruba jeden centimetr, aby udržela bohatou vrstvu salátu i uzeniny.