Oblázková pláž lemovaná borovicemi u průzračného Jaderského moře v letovisku Brela na Makarské riviéře

Řízky v alobalu a noční Karosa. Jak vypadaly první dovolené u moře

Bez výjezdních doložek, s naditou taškou domácích zásob a s nadšením z otevřených hranic. V devadesátých letech vyrazily statisíce českých rodin zájezdovými autobusy i ojetými auty za sluncem do Bibione a Chorvatska.

Bez výjezdních doložek, s naditou taškou domácích zásob a s nadšením z otevřených hranic. V devadesátých letech vyrazily statisíce českých rodin zájezdovými autobusy i ojetými auty za sluncem do Bibione a Chorvatska.

Svobodu vycestovat kdykoli a bez ponižujících razítek definitivně zakotvila Sbírka zákonů novou právní úpravou cestovních dokladů z roku 1991, na niž bezprostředně navázal konec dřívějších omezení, jež dokumentuje Ústav pro studium totalitních režimů. Prudký rozmach soukromého cestování a proměnu rodinných výdajů v té dekádě dokládají data, která uchovává Český statistický úřad, zatímco dobové suvenýry, katalogy a plážovou výbavu novodobých dějin opatruje Národní muzeum. Pro mnohé rodiny to bylo vůbec poprvé, kdy se mohly svobodně sbalit a vyrazit k západnímu pobřeží.

Noční přejezd Karosou a přestávky na párek

Zatímco dříve znamenala cesta k moři za totality nekonečné čekání na devizový příslib a potvrzení z práce, po roce 1990 zaplavily města stovky nově vzniklých cestovních kanceláří. Stačilo zaplatit zálohu a v pátek večer nastoupit u nádraží do zájezdového autobusu Karosa. Zavazadlový prostor praskal ve švech pod tíhou kufrů, nafukovacích lehátek, slunečníků i kartonů trvanlivého mléka a minerálek.

Jakmile autobus přejel rakouské hranice, rozvoněl se celým vozem smažený řízek mezi dvěma krajíci chleba a nakládané okurky. Děti se snažily usnout s polštářkem opřeným o studené okno a rodiče netrpělivě vyhlíželi noční zastávku na dálničním odpočívadle. Tam řidiči u zadních dveří rozlévali z velkých termosek vařící vodu na rozpustnou kávu a ohřívali párky, které voněly ještě dlouho po rozjezdu.

Dálkový autobus Karosa LC 735 s vysokou střechou a velkými zavazadlovými prostory zaparkovaný u silnice
Zájezdové autobusy Karosa odvezly k moři statisíce českých rekreantů. Noční přejezd přes Rakousko patřil k hlavním zážitkům letní dovolené.

Písek v Bibione i návrat na chorvatský Jadran

V první polovině devadesátých let se absolutním hitem stala severní Itálie v čele s letovisky Bibione, Caorle a Lignano. Důvod byl prostý: dalo se tam dojet za jedinou noc a po skončení bojů v bývalé Jugoslávii se navíc brzy otevřely i milované chorvatské zátoky kolem Makarské a Istrijského poloostrova. Mnoho rodin už navíc vyrazilo po vlastní ose v západních vozech, o kterých vypráví článek, jak probíhal hromadný dovoz ojetin z Německa.

V apartmánech a kempech panovala neopakovatelná atmosféra. Maminky na malých dvouplotýnkových vařičích připravovaly špagety s kečupem nebo ohřívaly zavařené omáčky z domova, protože jídlo v restauracích bylo při tehdejším kurzu liry a marky pro průměrnou českou peněženku drahé. O to víc si děti užívaly kopeček pravé italské zmrzliny na večerní promenádě a sbírání mušlí do plastového kyblíku.

Široká písečná pláž v italském Bibione s řadami rozložených barevných slunečníků podél mořského pobřeží
Severoitalské Bibione okouzlilo české turisty nekonečnými písečnými plážemi a pozvolným vstupem do vody. Na začátku devadesátých let šlo o nejbližší západní moře.

Konec odborářských poukazů a chuť svobody

Ještě několik let předtím trávila většina rodin léto na podnikových chatách, kde vládla pevná pravidla popsaná v textu o tom, jak vypadala rekreace ROH za pár stovek. První cesty k moři v devadesátých letech nebyly o luxusních hotelech ani o neomezeném stravování. Byly hlavně o pocitu, že si člověk může sám ukázat prstem na mapě a bez ptaní vyrazit za slanou vodou, kterou znal dříve jen z pohlednic.

Oblast dovolenéCestování před rokem 1989První cesty u moře v 90. letech
Vyřízení dokladůDevizový příslib a výjezdní doložkaPlatný cestovní pas bez povolení
Hlavní letoviskaBulharsko, NDR a výběrově JugoslávieSeverní Itálie, Chorvatsko a Řecko
Doprava na místoVlastní škodovka nebo zřídka ČedokNoční autobusy Karosa a ojetá auta
Stravování rodinKompletní zásoby konzerv z domovaDomácí jídlo doplněné zmrzlinou a pizzou

Často kladené otázky

Proč si Češi v devadesátých letech vozili k moři vlastní jídlo?
Ceny v italských i rakouských restauracích byly při tehdejších českých mzdách a kurzech měn vysoké. Domácí zavařené maso, paštiky a těstoviny umožnily celé rodině užít si týden u moře za dostupnou cenu.

Které italské letovisko bylo pro české rodiny nejdostupnější?
Největší oblibě se těšilo severoitalské Bibione společně se sousedním Caorle a Lignánem. Nabízelo nejkratší dojezdovou vzdálenost, jemný písek a velmi pozvolný vstup do moře vhodný pro malé děti.

Kdy definitivně skončily výjezdní doložky pro cesty do ciziny?
Povinnost žádat o výjezdní doložku zrušila vláda už na začátku prosince 1989. Nový zákon o cestovních dokladech z roku 1991 pak svobodu volného cestování pevně zakotvil do československého práva.