Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124

Radiojournal vysílal pro školy od roku 1931. Dobový program ukazuje, co se chystalo pro starší žáky, a pokyny radily, jak s poslechem pracovat.
Školský rozhlas Radiojournalu měl v pátek 24. března 1933 na programu scénu z pražského Ungeltu a po ní Smetanu. Učitelé dostávali pokyny, jak děti na poslech připravit a jak na něj ve třídě navázat.
Kdo chtěl dětem pustit školský rozhlas, potřeboval sladit vyučovací hodinu s vysíláním. V pražském programu na 24. března 1933 měli mladší žáci v půl jedenácté pohádku Dvě rybičky a kurz zpěvu. Blok pro starší začínal v 11.05. Mezi obě relace se vešlo pět minut Beethovena z gramofonové desky.
Majitelé domů v zimě někdy vypínají rekuperaci kvůli úspoře tepla. Odborníci doporučují snížit výkon
V rozpisu pro starší žáky figurují kupci, prodavačky a úředníci. Vystupovali ve scéně Ze života v pražském Ungeltě ke konci XVI. století, kterou Adolf Wenig upravil podle Zikmunda Wintra a Jaroslava Kampra. Kulisy si děti musely představit. Místo ale v Praze stojí dodnes. Na Týnském dvoře kdysi zahraniční kupci nabízeli zboží a platili clo.

Po scéně měl rozhlasový orchestr pod taktovkou Otakara Jeremiáše zahrát Z českých luhů a hájů. Hudbu doprovázel podle programu výklad. V 11.55 už byly na řadě zemědělské zprávy. Dějepis a hudba tak měly v rozpisu dohromady padesát minut.
Radiojournal rozjel pravidelné vysílání pro školy v únoru 1931. Už v pátečním programu 6. února rozdělil pražské relace podle věku. Mladší děti měly v jedenáct hudební pořad o zvířatech. Pro starší začínal ve 12.30 blok se Štorchovou přednáškou Na bílé hory a ukázkami ze Smetanova díla. Do školského vysílání patřily také literatura a vlastivěda.
Pedagog Jindřich Heller připravoval pokyny k práci s vysíláním. Otakar Brož ve své příručce z roku 1937 doporučoval učiteli téma krátce uvést, poslouchat spolu s dětmi a dělat si poznámky. Po skončení se měla třída ke slyšenému vrátit. Jeho postup popisuje práce z Univerzity Palackého.
Píchnete v zimě. Na nouzové dojetí smíte použít i rezervu bez zimního vzorku
U Ungeltu mohl učitel před vysíláním najít s dětmi Týnský dvůr na plánu Prahy. Po poslechu pak mohli probrat, co na jednom dvoře dělali kupci a proč tam byli úředníci. Tak by se dal Brožův postup použít u konkrétního pořadu z roku 1933. Skutečný průběh té hodiny z rozpisu nevyčteme.
Brož vedl školu v Úvalech, kde rádio opravdu dostalo místo v rozvrhu. V roce 1931 získala škola příspěvek na přijímač a pořídila k němu zesilovač a reproduktory. Jakmile bylo zařízení ve všech třídách obou škol, připadla v Úvalech poslechu poslední páteční hodina. Zachycuje to výtah ze školních kronik.

Historie úvalské školy popisuje i jeden konkrétní pátek. Dne 17. září 1937 žáci poslouchali smuteční relaci po smrti T. G. Masaryka a seznámili se s jeho dílem. Z vysílacího programu samotného se počet škol, které si konkrétní pořad naladily, zjistit nedá.
Scénu z Ungeltu zachycuje tištěný program. O tom, jak znělo školské vysílání, dává představu jiná relace. Český rozhlas má první čtyři minuty projevu, který Masaryk pronesl 18. března 1932. Nabádal v něm děti k ohleduplnosti vůči starším lidem. Datum a úryvky z řeči si zapsali i do školní kroniky v Kamenné na Třebíčsku.
Příběh první zprávy o invazi v srpnu 1968 zase ukazuje, jakou roli v československém vysílání později sehrál rozhlas po drátě.