Dřevěný přijímač Philips 930A s kruhovou mřížkou reproduktoru a třemi ovladači

Dějepis se ve třídě ozýval z rádia. Učitelé k němu dostávali metodické pokyny

Radiojournal vysílal pro školy od roku 1931. Dobový program ukazuje, co se chystalo pro starší žáky, a pokyny radily, jak s poslechem pracovat.

Školský rozhlas Radiojournalu měl v pátek 24. března 1933 na programu scénu z pražského Ungeltu a po ní Smetanu. Učitelé dostávali pokyny, jak děti na poslech připravit a jak na něj ve třídě navázat.

Kdo chtěl dětem pustit školský rozhlas, potřeboval sladit vyučovací hodinu s vysíláním. V pražském programu na 24. března 1933 měli mladší žáci v půl jedenácté pohádku Dvě rybičky a kurz zpěvu. Blok pro starší začínal v 11.05. Mezi obě relace se vešlo pět minut Beethovena z gramofonové desky.

Majitelé domů v zimě někdy vypínají rekuperaci kvůli úspoře tepla. Odborníci doporučují snížit výkon

V jedenáct pět se otevřel Ungelt

V rozpisu pro starší žáky figurují kupci, prodavačky a úředníci. Vystupovali ve scéně Ze života v pražském Ungeltě ke konci XVI. století, kterou Adolf Wenig upravil podle Zikmunda Wintra a Jaroslava Kampra. Kulisy si děti musely představit. Místo ale v Praze stojí dodnes. Na Týnském dvoře kdysi zahraniční kupci nabízeli zboží a platili clo.

Dlážděný dvůr pražského Ungeltu s arkádami, průchodem a slunečníky
Týnský dvůr v Praze se stal dějištěm školské rozhlasové scény na programu 24. března 1933.
Jklamo / Wikimedia / CC BY-SA 2.5

Po scéně měl rozhlasový orchestr pod taktovkou Otakara Jeremiáše zahrát Z českých luhů a hájů. Hudbu doprovázel podle programu výklad. V 11.55 už byly na řadě zemědělské zprávy. Dějepis a hudba tak měly v rozpisu dohromady padesát minut.

Radiojournal rozjel pravidelné vysílání pro školy v únoru 1931. Už v pátečním programu 6. února rozdělil pražské relace podle věku. Mladší děti měly v jedenáct hudební pořad o zvířatech. Pro starší začínal ve 12.30 blok se Štorchovou přednáškou Na bílé hory a ukázkami ze Smetanova díla. Do školského vysílání patřily také literatura a vlastivěda.

Co dělal učitel, když rádio dohrálo

Pedagog Jindřich Heller připravoval pokyny k práci s vysíláním. Otakar Brož ve své příručce z roku 1937 doporučoval učiteli téma krátce uvést, poslouchat spolu s dětmi a dělat si poznámky. Po skončení se měla třída ke slyšenému vrátit. Jeho postup popisuje práce z Univerzity Palackého.

Píchnete v zimě. Na nouzové dojetí smíte použít i rezervu bez zimního vzorku

U Ungeltu mohl učitel před vysíláním najít s dětmi Týnský dvůr na plánu Prahy. Po poslechu pak mohli probrat, co na jednom dvoře dělali kupci a proč tam byli úředníci. Tak by se dal Brožův postup použít u konkrétního pořadu z roku 1933. Skutečný průběh té hodiny z rozpisu nevyčteme.

Brož vedl školu v Úvalech, kde rádio opravdu dostalo místo v rozvrhu. V roce 1931 získala škola příspěvek na přijímač a pořídila k němu zesilovač a reproduktory. Jakmile bylo zařízení ve všech třídách obou škol, připadla v Úvalech poslechu poslední páteční hodina. Zachycuje to výtah ze školních kronik.

Světlé průčelí úvalské školy s hodinami ve štítu a stromem před vchodem
V Úvalech dostal poslech školského rozhlasu místo v poslední páteční vyučovací hodině.
JiriMatejicek / Wikimedia / CC BY-SA 3.0 / zmenšeno

Historie úvalské školy popisuje i jeden konkrétní pátek. Dne 17. září 1937 žáci poslouchali smuteční relaci po smrti T. G. Masaryka a seznámili se s jeho dílem. Z vysílacího programu samotného se počet škol, které si konkrétní pořad naladily, zjistit nedá.

Jak zněl Masarykův vzkaz školákům

Scénu z Ungeltu zachycuje tištěný program. O tom, jak znělo školské vysílání, dává představu jiná relace. Český rozhlas má první čtyři minuty projevu, který Masaryk pronesl 18. března 1932. Nabádal v něm děti k ohleduplnosti vůči starším lidem. Datum a úryvky z řeči si zapsali i do školní kroniky v Kamenné na Třebíčsku.

Příběh první zprávy o invazi v srpnu 1968 zase ukazuje, jakou roli v československém vysílání později sehrál rozhlas po drátě.