Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Kovové pásky s kulatými otvory, malé matičky a šroubky se závitem M3,5 vonící strojním olejem. Legendární stavebnice Merkur představovala pro československé kluky i holky první skutečnou školu jemné mechaniky. Málokterá hračka na světě se však může pochlubit tím, že kromě jeřábů a lokomotiv v dětských pokojích posloužila i k jednomu z největších vědeckých objevů 20. století: sestrojení prvního přístroje na měkké kontaktní čočky.
Abychom se vyhnuli nostalgickým nepřesnostem a oddělili technickou realitu od lidových pověstí, vychází tato rekonstrukce výhradně z pevných institucionálních pramenů: z archivních a sbírkových materiálů Národního technického muzea (NTM) mapujících stoletou historii stavebnice a uchovávajících originál Wichterleho přístroje, z přímých svědectví Kanceláře Akademie věd ČR a dobové studie v Akademickém bulletinu AV ČR k vánočnímu sestrojení prvního čočkostroje z dílů Merkuru, a z oficiálních mzdových řad v databázi Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro ověření kupní síly a maloobchodních cen jednotlivých sad.
V dobách, kdy dětský pokoj neovládaly obrazovky tabletů ani plastové stavebnice z dovozu, představoval Merkur krále technické zábavy. Těžká kartonová krabice s barevnou ilustrací na víku skrývala přihrádky plné ocelových nosníků, mosazných ozubených kol, hřídelí a miniaturního nářadí. Kdo chtěl postavit funkční model jeřábu nebo nákladního auta, musel projevit nejen trpělivost, ale i skutečný technický cit. Každé spojení vyžadovalo přesné nasazení podložky a utažení šroubku malým plochým šroubovákem.
Zatímco ve škole se děti učily krasopisu s plnicími pery a zmizíkem v lavicích, doma se u stolu odehrávaly lekce statiky a převodových poměrů. Merkur nebyl jen hračkou pro zkrácení dlouhých odpolední, ale skutečnou konstrukční laboratoří, jejíž přesnost a modularita předběhly svou dobu.
Od Inventorových háčků ke šroubkům M3,5: Jak Jaroslav Vancl stvořil fenomén
Historie stavebnice se začala psát v Polici nad Metují v Podkrkonoší. V roce 1920 zde zámečník a vynálezce Jaroslav Vancl založil firmu Inventor. Původní princip spojování kovových dílů byl však odlišný od podoby, jakou známe dnes: plechové pásky se do sebe zaklesávaly pomocí malých plechových háčků. Tento systém byl sice rychlý, ale modely byly křehké a při větším zatížení se rozpadaly.
Zásadní zlom přišel v roce 1925. Jak v materiálech ke stoletému jubileu uvádí Národní technické muzeum v rozboru historie stavebnice Merkur, Jaroslav Vancl opustil systém háčků a přešel na geniálně jednoduché a pevné spojení: šroubky a matice s metrickým závitem M3,5 a otvory s roztečí přesně 10 milimetrů. Právě s touto inovací přijal výrobek nový obchodní název Merkur, odvozený od římského boha obchodu a řemesel.
Nový konstrukční rastr znamenal revoluci. Pevnost šroubových spojů umožnila stavět nejen statické domky, ale rozměrné pohyblivé stroje, mosty a funkční železniční modely. Ve třicátých letech nabídku doplnily elektrické vláčky Merkur na střídavý proud o rozchodu nula, které se staly snem každého chlapce v první republice.
Zázrak na Štědrý den: Proč Otto Wichterle postavil čočkostroj z dětského Merkuru
Nejfascinující kapitola stavebnice Merkur se neodehrála v modelářském kroužku, ale v kuchyni pražského bytu na Štědrý den roku 1961. Světoznámý český chemik profesor Otto Wichterle stál před zdánlivě neřešitelným problémem. Ministerstvo zdravotnictví tehdy z ideologických důvodů a byrokratického nezájmu zastavilo jeho oficiální výzkum hydrogelových kontaktních čoček a zrušilo laboratoř.
Wichterle se však nevzdal. Pochopil, že pro dokonalý tvar čočky s opticky hladkým povrchem je nutné odlévat tekutou směs do rotující otevřené formy, kde se povrch zformuje působením odstředivé síly a zemské gravitace. K sestrojení přesné rotační aparatury mu v domácích podmínkách posloužila stavebnice Merkur jeho synů Ivana a Kamila. K nosníkům z Merkuru přimontoval dynamo z jízdního kola napojené na motorek z gramofonu a provizorní převody z mosazných ozubených kol.
V autentickém svědectví, které publikovala Kancelář Akademie věd ČR k odkazu rodiny Wichterlových, vzpomínala manželka Linda Wichterlová, jak 24. prosince 1961 na kuchyňském stole společně vyrobili první čtyři dokonale použitelné měkké kontaktní čočky s pravidelnými okraji. Tento improvizovaný „čočkostroj“ z dětského Merkuru dokázal během několika následujících měsíců vyprodukovat přes pět tisíc čoček a položil základy globálního očního průmyslu. Podrobná historická studie v Akademickém bulletinu Akademie věd ČR připomíná, že originál tohoto geniálního zařízení je dodnes uchováván a vystavován ve sbírkách Národního technického muzea jako doklad české vědecké vynalézavosti.
Od malé jedničky po obří Merkur 8: Kolik stály sady a co se z nich dalo postavit
V socialistickém Československu byla výroba v Polici nad Metují znárodněna a zařazena pod národní podnik Kovopodnik Broumov. Merkur se prodával v číslovaných sadách odstupňovaných podle velikosti a obsahu. Každá vyšší krabice obsahovala nejen více součástek, ale přinášela i složitější mechanické prvky, jako byly šnekové převody, kardany a pásy pro pásová vozidla.
Základní sady Merkur 1 a 2 sloužily jako vstup do světa konstruování a obsahovaly jednoduché pásky pro sestavení trakaře či větrného mlýna. Střední sady Merkur 3, 4 a 5 patřily k nejprodávanějším rodinným balením, ze kterých šlo podle rozsáhlých sešitových plánů postavit nákladní automobily, letadla nebo mostní jeřáby. Králem dětských přání však byl velký vícevrstvý Merkur 7 a 8 dodávaný v dřevěné kazetě, který obsahoval silný pásový podvozek a elektrický motorek na plochou baterii.
| Označení stavebnice | Typické konstrukční určení | Orientační cena (cca 1980) | Podíl z průměrné hrubé mzdy | Charakteristické modely |
|---|---|---|---|---|
| Merkur 1 / 2 | Základní mechanika pro začátečníky | 35 až 55 Kčs | cca 1,5 až 2 % platu | Vozíky, houpačky, trakaře |
| Merkur 3 / 4 | Střední mechanika pro pokročilé stavitele | 75 až 110 Kčs | cca 3 až 4 % platu | Nákladní auta, otočné jeřáby |
| Merkur 5 | Dvě patra dílů, velká rodinná sada | 160 až 195 Kčs | cca 6 až 7 % platu | Věžové jeřáby, mosty, letadla |
| Merkur 6 / 7 | Třípatrová sada s převody a pásy | 240 až 290 Kčs | cca 9 až 11 % platu | Pásová vozidla, stavební jeřáby, traktory |
| Merkur 8 | Nejvyšší sada s elektromotorkem a baterií | 340 až 390 Kčs | cca 13 až 15 % platu | Pohyblivé těžní věže, lanovky |
Pořízení velké stavebnice představovalo pro rodinný rozpočet znatelnou položku. Jak dokládají dlouhodobé mzdové řady Českého statistického úřadu publikované v magazínu Statistika&My, v roce 1980 dosahovala průměrná hrubá měsíční mzda v národním hospodářství 2 656 Kčs. Špičkový Merkur 8 za téměř čtyři sta korun tak stál ekvivalent zhruba čtyř celých pracovních dnů. Děti jej proto nacházely pod vánočním stromečkem jako hlavní dárek roku, podobně jako se o víkendech rodiny soustředily na poslech hitů a pečlivé přetáčení audiokazet tužkou.
Kovopodnik Broumov, privatizační pád a záchrana v Polici nad Metují
Po sametové revoluci v roce 1989 stihl stavebnici Merkur osud mnoha tradičních českých výrobců. Někdejší státní podnik byl privatizován, avšak v tvrdé konkurenci dánského Lega a asijských plastových hraček nedokázal udržet odbyt. V roce 1993 výroba v Polici nad Metují zkrachovala, stroje utichly a areál čelil rozprodání na šrot.
Záchrana přišla díky místnímu podnikateli Jaromíru Křížovi. Ten odkoupil opuštěný areál i původní lisovací stroje a v polovině devadesátých let výrobu Merkuru doslova vzkřísil z popela. Kříž obnovil klasické řady, zavedl moderní výukové sady pro školy s programovatelnými mikroprocesory a ve spolupráci s největším sběratelem Jiřím Mládkem otevřel v Polici nad Metují unikátní Muzeum stavebnice Merkur.
Právě Jiří Mládek z Merkuru vytvořil největší ocelové dílo na světě: monumentální model fiktivního Verneova Ocelového města, který váží přes 1,5 tuny a skládá se ze statisíců šroubků a děrovaných pásků. Merkur tak dokázal, že mechanický princip Jaroslava Vancla z roku 1925 nezestárl ani ve 21. století a stále nabízí to, co virtuální svět nikdy nenahradí: skutečný odpor kovu a radost z vlastnoručně utaženého šroubku.
Často kladené otázky o stavebnici Merkur
Jaký závit používají šroubky v Merkuru?
Stavebnice Merkur používá standardizovaný metrický závit M3,5. Šroubky mají půlkulatou hlavu s rovnou drážkou a matice jsou čtyřhranné nebo šestihranné. Otvory v páscích mají průměr 4 mm a jsou rozmístěny s osovou roztečí přesně 10 mm (1 cm).
Byla stavebnice Merkur kopií britského Meccana?
Ačkoliv britské Meccano (vynalezené Frankem Hornbym v roce 1901) bylo starší, Merkur vznikl na svébytném principu. Zatímco Meccano a americký Erector využívaly palcové míry a rozteče půl palce (12,7 mm), Jaroslav Vancl postavil Merkur na přehledném dekadickém metrickém systému (rozteč 1 cm, šrouby M3,5), což usnadnilo technické výpočty i domácí opravy.
Kde je dnes vystaven původní Wichterleho čočkostroj?
Původní laboratorní aparatura, na které profesor Otto Wichterle o Vánocích 1961 odlil první kontaktní čočky za pomoci součástek z Merkuru, je trvale uložena a vystavena v expozici Národního technického muzea v Praze.