Vzácná desetikoruna s malým Kč sloužila k seřízení automatů. Samotný rok 1993 nestačí

Vzácná desetikoruna s malým „Kč“ začínala jako technický vzorek pro seřizování automatů. Zrodila se při přípravě nové české měny, ještě před dokončením vzhledu mince. K jejímu rozpoznání ovšem nestačí otočit desetikorunu na stranu s letopočtem 1993.

Rok sedí, měděná barva také, a přesto může jít o úplně obyčejné drobné. Sběratelská pověst desetikoruny stojí na konkrétní podobě dvou písmen na rubu. Právě jejich velikost odděluje známou raritu od běžného provedení stejného ročníku. Letopočet je tedy začátek pátrání, nikoli výherní los.

Nejdřív bylo třeba připravit novou minci i stroje

Desetikorunu navrhl akademický sochař Ladislav Kozák. Na rub umístil brněnský Petrov, na líci je český lev. Podle přehledu České národní banky se desetikoruny v roce 1993 razily v Hamburku a do oběhu vstoupily 12. května. Od následujícího roku je vyráběla Česká mincovna v Jablonci nad Nisou.

Jenže příprava platidla neznamenala pouze schválit obrázek a spustit sériovou výrobu. Radek Havel na webu České numismatické společnosti vysvětluje, že během dolaďování vzhledu vznikly vzorky pro servisní firmy, které seřizovaly automaty přijímající mince. Uvádí náklad 1 000 odražků s malým „Kč“. Toto číslo popisuje výrobu vzorků, nikoli dnešní počet dochovaných exemplářů.

Kouzlo československého 3D obrazu: Proč do slavného Meoskopu nikdy nepasovaly západní kotoučky

Podrobnější časovou osu připojuje aukční katalog AUREA u doloženého exempláře. Dvanáct vzorových odražků dostala česká strana 28. ledna 1993. Kozákovi připadala zkratka příliš drobná a žádal úpravu. Dne 10. března však byly dodány účelové vzorky ještě ze starého razidla, protože nové finální redukce nebyly hotové. Definitivní odražky byly schváleny až 17. března. Malé „Kč“ tak zachycuje mezikrok přípravy mince.

Také mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová pro CNN Prima NEWS popsala předání předsérie výrobcům a provozovatelům zařízení na zpracování mincí a její cestu do oběhu přes automaty. Nešlo tedy jen o náhodně pokažené písmeno při běžné ražbě.

Rozhodují písmena a vodorovná linka, ne samotný rok

Prohlížejte stranu s číslem 10 a Petrovem. U vzácné varianty jsou písmena menší a subtilnější. Vodorovná linka je zasahuje vysoko u horního okraje; u běžného provedení prochází většími písmeny přibližně v polovině. Pro první porovnání poslouží tento přehled a fotografie konkrétního exempláře v aukčním katalogu.

Co sledovat	Vzácné malé „Kč“	Běžné provedení
Letopočet 1993	Odpovídá hledané variantě, sám ji však nepotvrzuje.	Stejný letopočet má i běžná desetikoruna.
Velikost zkratky	Menší, tenčí písmena.	Větší a výraznější písmena.
Vztah k vodorovné lince	Linka vede vysoko při horní části písmen.	Linka protíná písmena přibližně uprostřed.

Technické údaje běžné desetikoruny jsou podle ČNB průměr 24,5 milimetru a hmotnost 7,62 gramu. Jde o magnetickou ocel plátovanou a galvanicky pokovenou mědí. Váha a pravítko ale nenahrazují kontrolu kresby rubu: hledaný rozdíl je ve zpracování zkratky.

Vytočit nulu trvalo nejdéle. Starý telefon musel ústředně poslat deset impulzů

Pozor také na jinou změnu. ČNB u varianty zavedené v roce 1995 popisuje přesunutí iniciál autora od pravé strany hodnotového čísla ke spodnímu okraji. To je pozdější úprava rubu, kterou není správné zaměňovat s malým „Kč“ z předsérie roku 1993.

Sběratelskou pověst neurčuje jen vzácnost

Česká numismatická společnost upozorňuje také na zachovalost. Měděný povrch oxiduje a zachycuje vrypy; otisky prstů mohou postupně vytvářet skvrny. Identifikace varianty a posouzení stavu jsou proto dvě různé práce. Podobné rozlišování konkrétních provedení potkáte i v našem článku o sériích zelené stokoruny.

Máte-li podezřelou desetikorunu, pořiďte ostré fotografie obou stran a detail zkratky s linkou. S těmito podklady požádejte numismatika o určení varianty a posouzení zachovalosti. Nejdřív je potřeba zjistit, co skutečně držíte v ruce; hledání nejvyššího čísla v inzerátech počká.