Bývalé sídlo Alpy v Brně s proskleným schodištěm a světlým keramickým obkladem

Francovka Alpa se prodávala už za monarchie. Její příběh začal v Brně

Josef Veselý uvedl Alpu na trh v roce 1913. Brněnská francovka prošla od etikety s vílou přes meziválečnou reklamní kampaň až k výrobě na Vysočině.

Lahvička Alpy z babiččiny koupelny má mnohem delší rodokmen, než napovídá vzpomínka na socialismus. Žlutá hvězda na modré etiketě pochází z první republiky. Francovka se v dnešním Brně začala prodávat v roce 1913, ještě za Rakouska-Uherska.

Josef Veselý začal v malém v Riegrově ulici v dnešním Králově Poli. Podle Encyklopedie dějin města Brna tam v roce 1913 rozjel výrobu mentolové francovky. Ve stejném roce ji podle firemní chronologie uvedl na trh. Podle Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví byla slovní ochranná známka ALPA zapsána 18. července 1913.

Na kresbě lahvičky z téhož roku byste viděli plombu a na etiketě mladou ženu nabírající vodu z horského pramene. Tak vypadá Alpa v inzerátu ve Zlaté Praze, který popsala historička umění Helena Maňasová Hradská ve studii o reklamě brněnské firmy. Krajina s vodní vílou připomínala spíš lázeňskou pohlednici.

Ježíšek zestárl a stal se z něj Děda Mráz, vyprávěl Zápotocký dětem o Vánocích 1952

Vílu vystřídala žlutá hvězda

V roce 1926 si Alpa vystačila i s černobílou inzercí. V časopise Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje otiskla reklamu, která vyhlašovala vítězství nad napodobeninami. Jméno vysázela tučně hned třikrát. Nejdřív ALPA, potom ALPĚ a nakonec ALPU. Skoro cvičení ze skloňování. Inzerát přitom čtenáře přímo vyzýval, aby si v krámě řekli o Alpu jménem.

Výtvarník Leo Heilbrunn dal značce koncem dvacátých let nový vzhled. Na Výstavě moderního obchodu v Brně v roce 1929 se už Alpa ukazovala se žlutou čtyřcípou hvězdou. A na plakátu z kampaně kolem roku 1930 dostal zákazník malou názornou pomůcku. Heilbrunn namaloval starou i novou lahvičku vedle sebe, aby byla výměna etikety vidět na první pohled. Novou etiketu šlo poznat podle velkého bílého A, modrého pole a žluté hvězdy.

Od Favoritu k Felicii. Škoda přepracovala přes 1 100 dílů a zesílila karoserii

Reklama se dostala i na zeď husovické sokolovny. Na její boční štít se ve třicátých letech vešlo jméno Alpy i inzeráty dalších brněnských firem. Malby odkryli dělníci v roce 2021 při bourání sousedního domu. Dnes se dá od Tomkova náměstí vidět obnovená podoba reklamy.

Průčelí husovické sokolovny se třemi vysokými okny a barevnými znaky
Na snímku z roku 2007 je průčelí sokolovny. Reklamu Alpy na bočním štítu odkryli dělníci až v roce 2021 při bourání sousedního domu.
Kirk / Wikimedia / CC BY-SA 3.0 / zmenšeno

Své logo měla Alpa i nad proskleným schodištěm vlastního sídla. Administrativní budovu na dnešní Palackého třídě navrhl Bohuslav Fuchs a dokončena byla v roce 1938. Podle brněnské encyklopedie měla prosklená hala sloužit také k propagaci výrobků.

Za socialismu se měnila hlavně adresa

Po znárodnění v roce 1948 se výroba přesunula z Brna do Velkého Meziříčí. Tamní závod přešel v roce 1969 pod národní podnik Astrid. Výzkum průmyslu na Vysočině zachycuje i docela přízemní detail. Když koncem sedmdesátých let nestačily sklady, podnik si pronajal stodolu v sousední Oslavici. V té době už měla československá reklama v televizi svého Pana Vajíčka. Alpa si na lahvi dál nesla prvorepublikovou hvězdu.

Náměstí ve Velkém Meziříčí s bílou kostelní věží a řadou domů
Po znárodnění se francovka dál vyráběla ve Velkém Meziříčí, kde závod v roce 1969 přešel pod národní podnik Astrid.
VitVit / Wikimedia / CC BY-SA 4.0 / zmenšeno

Proměny obalu jsou vidět na lahvičkách, které popsalo Vlastivědné muzeum Jesenicka. Mezi exempláři z půd na Javornicku má i lahvičku, která tvarem připomíná dnešní Alpu. Na její etiketě je však víla a německý text. Jestli tedy někdy najdete starou lahvičku při vyklízení skříně, pozorně si prohlédněte i zbytek papíru. O historii obalu vám může říct víc než samotný tvar skla.