Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124

Na Štědrý večer 1952 vysvětloval premiér Antonín Zápotocký dětem proměnu Ježíška v Dědu Mráze. Dobový program prozrazuje čas vysílání a soukromý deník zachytil jednu tehdejší reakci.
Na Štědrý večer roku 1952 dostal Ježíšek od předsedy vlády vousy, kožich a beranici. Antonín Zápotocký dětem v rozhlase vysvětloval, jak se z něj stal Děda Mráz. Když došlo na to, kolik dárků přiveze, přišla řeč na práci jejich rodičů.
Ve středu 24. prosince mohl posluchač na stanici Československo po obědě slyšet pohádku Sůl nad zlato. Hned po ní dostali hudbu na přání nejlepší pracovníci Gottwaldovy pětiletky. Na osmou večer ohlásil tištěný rozhlasový program projev předsedy vlády. V sazbě se nedal přehlédnout. Jméno Antonína Zápotockého stálo ve vlastním rámečku, mezi večerními koledami a pásmem poezie a hudby.
Řízky v alobalu a noční Karosa. Jak vypadaly první dovolené u moře
Řeč už byla tři dny natočená. Studie vydaná Ústavem pro studium totalitních režimů datuje nahrávání na 21. prosince. Na Štědrý večer tak z rádia zněl hlas premiéra, zatímco prezidentem byl ještě Klement Gottwald. Zápotockého zvolilo Národní shromáždění na Hrad až 21. března 1953. Jeho vánoční oslovení dětí a mládeže je dnes k poslechu v zvukovém archivu Českého rozhlasu.
Zápotocký začal u výjevu, který uměl popsat do poslední drobnosti. Kdo neměl pořádný betlém, mohl si figurky vystříhat z papíru a zapíchat je za oknem do mechu. Dítě na slámě vedle volka a oslíka pak dostalo v jeho podání zvláštní úlohu. Premiér tvrdil, že tak bohatí po generace učili chudé smířit se s tím, že také patří do chléva.

Pak nechal dítě z betléma vyrůst. V přepisu České televize stojí věta „Ježíšek vyrostl, zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho Děda Mráz.“ Posluchačům tak nabídl vysvětlení, odkud se nový host vzal. Ježíška mohli podle téhle pohádky znát odmalička, jen ho teď měli čekat v kožichu a na cestě od východu.
Také hvězda nad Betlémem dostala společnost. Co všechno mělo Dědovi Mrázovi svítit na cestu, vypočítal premiér v další větě projevu. „Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách.“ Každá měla dětem hlásit, že rodiče splnili úkoly čtvrtého roku pětiletky. Čím lépe se podle Zápotockého pracovalo, tím bohatší měla být nadílka. Nakonec žádal malé i velké, aby Stalinovi a Gottwaldovi slíbili další rok práce.
U Bati se boty zkoušely i rentgenem. Zákazník viděl prsty uvnitř obuvi
V Jičíně se přitom s Dědou Mrázem dalo setkat už v roce 1950. Místní pobočka Svazu československo-sovětského přátelství připravila pro děti nadílku a cestu hosta z Čukotky vyprávěla na pokračování ve školním i městském rozhlase. O rok později se nápadu ujal ústřední výbor KSČ. Do škol zamířily pokyny, podle nichž měly děti cestu sledovat na mapě a při zastávkách poznávat Sovětský svaz. Historička Pavlína Kourová popisuje i původní cíl výpravy. Děda Mráz spěchal na dětský bál.

Co se pak říkalo u jednotlivých stromečků, se z vysílání vyčíst nedá. Jedna bezprostřední odpověď se ale dochovala v soukromém deníku. Divadelní kritik Čestmír Jeřábek si po projevu poznamenal, že podle něj lidé stejně zůstanou u Ježíška. Jeho zápis připomněl historik Petr Koura. Zatímco rozhlasový program přesně určil, kdo toho večera promluví, o jméně na domácí nadílce rozhodovali jiní.
Další čtení na Retro Radaru · Jak se na stromek věšely čokoládové kolekce · Jak fungoval domácí rozhlas po drátě