Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124

Dekontaminační zařízení TZ-74 spojilo Tatru 148 s proudovým motorem řady M701. Československá armáda je zavedla v roce 1975.
Československá armáda v roce 1975 zavedla stroj, který spojil Tatru 148 s proudovým motorem stejné řady, jakou používal cvičný Delfín. Motor M701 dostal na zádi náklaďáku práci u chemického vojska. Pomáhal z vojenské techniky smývat radioaktivní prach.
Příď Tatry 148 známe ze stavebních sklápěček i z oranžové hračky od Chemoplastu. U speciálu TZ-74 zůstala dlouhá kapota s dieselem, který poháněl kola. Za kabinou místo korby seděla nádrž. Na zádi měl strojník malou budku a vedle ní otočnou jednotku s proudovým motorem.
Motor M701 vznikl v pražských Jinonicích přímo pro cvičný letoun Aero L-29 Delfín. Podle Leteckého muzea v Kunovicích s ním třetí prototyp XL-29 poprvé vzlétl v červenci 1960. O patnáct let později už měl stejný typ motoru úkol i na zemi. Na Tatře se využil silný proud horkých výfukových plynů.

Při dezaktivaci nesl proud plynů rozprášenou vodu. Ta z povrchu vozidla smývala radioaktivní prach, jak popisuje Jiří Kratochvíl. Zamoření povrchu tím kleslo. Odplavené částice zůstávaly radioaktivní. Se zamořeným odtokem počítá i metodika schválená Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
Dezaktivace byla jednou z úloh. Armádní přehled uvádí také odmořování a dezinfekci vnějších povrchů. Pro vojáky to znamenalo, že stejná Tatra mohla sloužit k očistě po různých typech zamoření.
Záhadná dírka v tyčce a obal, který nešel otevřít. Lízátka Chupa Chups byla legendou devadesátek
První návrh přišel v prosinci 1972. O rok později vojáci zkoušeli běžnou očistu třeba na tanku T-55 a náklaďáku Tatra 138. Jak zjistil historik Jan Šach z Vojenského historického ústavu, armáda zvažovala i přívěs. Kvůli speciálnímu zařízení by pak nemusela vyčlenit celý náklaďák. Vhodný přívěs s potřebnou nosností tehdy chyběl a vývoj nového by dodávky odsunul. Zařízení proto zůstalo na Tatře 148.
O zavedení TZ-74 Gabriel rozhodlo kolegium ministra národní obrany v prosinci 1975. Ještě téhož roku dostala vojenská škola ve Vyškově funkční vzorky a prototyp. Vojenský ústřední archiv eviduje předpis pro pojízdné zařízení z roku 1977. Podobně znějící označení TTZ-74-B patřilo výcvikovému trenažéru. Dokázal napodobit hluk i chvění, takže obsluha mohla cvičit s vypnutým proudovým motorem.
Ferda Mravenec bojoval s „americkým broukem“. Dětský hrdina pomáhal propagandě
Na přelomu let 1990 a 1991 figuruje TZ-74 ve výbavě československé protichemické jednotky pro Perský záliv. Ještě roku 1995 ho Vojenské rozhledy uváděly mezi prostředky chemického vojska Armády ČR. Na Slovensku je další stopou smlouva na revize a opravy TZ-74 zveřejněná v roce 2011.
Jinou práci dostal motor M701 v odmrazovacím zařízení OZ-88, které vyvíjeli v Leteckých opravnách Malešice na konci osmdesátých let. Na korbě Pragovky V3S sloužil při odstraňování sněhu a námrazy z letištních drah.

Jedna ze samotných Tater TZ-74 nakonec našla práci u dobrovolných hasičů. V roce 2004 ji přestavěli na cisternu pro jednotku v Novém Strašecí. Z původní vojenské nástavby zůstala po úpravě nádrž. Voda v ní od té doby sloužila k hašení.