Rubrika Život tehdy

Jak se bydlelo, nakupovalo, pracovalo a trávil volný čas. Každodennost minulých desetiletí v příbězích a souvislostech.

Školáci měli volno, druhý program nevysílal: Leden 1979 přinesl nevídanou energetickou krizi

Areál uhelné elektrárny s mohutnými chladicími věžemi, kouřícími komíny a technologickými budovami pod Krušnými horami.

Když na přelomu let 1978 a 1979 klesla teplota během jediné noci o třicet stupňů, socialistické hospodářství se ocitlo na pokraji kolapsu. Děti sice oslavovaly nečekané třítýdenní uhelné prázdniny, ale za zavřenými školami stála tvrdá realita: zamrzlé uhlí ve vagonech, vypnutý druhý program Československé televize a přísné energetické úspory, které zasáhly každou rodinu.

Družstevní byt za socialismu nebyl zdarma: Na panelák rodiny skládaly roční plat a léta splácely úvěr

Pohled na modernistický panelový dům v zeleni na sídlišti Lesná v Brně.

V debatách o dostupném bydlení často zaznívá tvrzení, že za socialismu dostal každý byt od státu zadarmo. Skutečnost družstevní výstavby však byla zcela jiná. Budoucí obyvatelé museli složit členský podíl ve výši ročního platu, odpracovat stovky brigádnických hodin a následně desítky let splácet státní úvěr v měsíčním nájemném.

Bratislava za socialismu: Most SNP smazal Podhradí a Prior předběhl pražskou Kotvu

Pohled na Most SNP s ocelovým pylonem a vyhlídkovou věží UFO přes řeku Dunaj v Bratislavě.

Bratislava prošla v 60. a 70. letech minulého století nejradikálnější proměnou ve své moderní historii. Výstavba Mostu SNP sice přinesla do města odvážný technický unikát, ale stála život malebné historické Podhradí i neologickou synagogu na Rybném náměstí. Zatímco otevřením Prioru na Kamenném náměstí v roce 1968 slovenská metropole předběhla Prahu i Brno, obří panelová Petržalka sdílela s českými městy stejné porodní bolesti překotné výstavby.

Švédský beton, včelí plástve a policejní manévry. Jak obchodní dům Kotva oslnil ČSSR

Pohled na fasádu obchodního domu Kotva na náměstí Republiky s typickou architekturou včelích pláství a velkými výlohami.

Tisíce lidí tlačících se na náměstí Republiky, zasahující jednotky Veřejné bezpečnosti a nekonečný úžas nad plynule jezdícími schody. Když se v únoru 1975 v Praze otevřel obchodní dům Kotva, stala se z nákupů celonárodní senzace. Švédská ocel, geniální půdorys včelích pláství manželů Machoninových a pět pater plných nedostatkového zboží vytvořily chrám socialistického konzumu.

Poslední továrna Baťa v Česku končí: Jak závod v Dolním Němčí vyráběl boty od roku 1970

Obuvnická pracovní dílna s dřevěnými kopyty na policích, nářadím na kůži a ševcovským stolem.

V září 2026 oznámila společnost Baťa, že v průběhu roku 2027 postupně ukončí výrobu obuvi ve svém závodě v Dolním Němčí na Slovácku. Provoz, kde dnes devadesát dva zaměstnanců vyrobí na 150 tisíc párů obuvi ročně, představoval poslední vlastní výrobní jednotku značky ve střední Evropě. Příběh továrny však nezačal v devadesátých letech u Tomáše Bati mladšího, nýbrž za normalizace v roce 1970 jako velkosériový satelit národního podniku Svit.