Pára u ČSD neskončila jedním dnem. Po oslavách roku 1980 ještě jezdily běžné vlaky

ČSD se s parními lokomotivami slavnostně rozloučily v Liberci na přelomu srpna a září 1980. Některé stroje však ještě v následujícím roce převážely náklad nebo přetahovaly soupravy přes hranici. Oficiální oslavy, konec plánované služby a pozdější historické jízdy označují různé kapitoly stejného příběhu.

Vlak přijíždějící 23. srpna 1980 do Liberce měl být slavnostním ohlédnutím za parní érou. Jenže poslední provozuschopné stroje pracovaly i po skončení výstavy. Rozloučení tak získalo pevné místo v kalendáři dřív než poslední dopravní práce páry.

Liberec v roce 1980: rozloučení pro veřejnost

Podle historického přehledu Českých drah zahájil oslavy desetivozový protokolární vlak z Prahy. Vedly jej lokomotivy 475.1142 a 475.179; v Turnově se před ně připojil liberecký Štokr 556.042. V Liberci následovala dvoutýdenní výstava se čtrnácti parními lokomotivami a další železniční technikou.

Součástí programu byly zvláštní jízdy do okolí. Pro veřejnost to bylo srozumitelné rozloučení s technikou, kterou postupně nahrazovaly motorové a elektrické stroje. Datum zahájení oslav ale nelze použít jako den, kdy pára přestala vozit běžné vlaky.

Na jaře 1981 ještě pára odváděla dopravní práci

Pro rozlišení posledních výkonů je užitečný železničářský výraz turnus: plánované nasazení lokomotivy, její sled služeb a oběhů. Pravidelný vlak a pravidelně nasazovaná parní lokomotiva nejsou totéž. Běžný nákladní vlak může jednorázově odvést stroj, se kterým už pravidelný plán nepočítá.

Casio a Game Boy nemusí do vitríny. Starou elektroniku drží jednoduchost a opravy

Podrobná historie řady 556.0 na Železničném.net uvádí poslední parní oběhy pro grafikon 1980/1981 v oblasti Jihozápadní dráhy. Ještě 8. března 1981 odvezla plzeňská lokomotiva 556.0359 manipulační vlak do Kaznějova a zpět. Takový vlak obsluhoval nákladní dopravu; jeho smyslem nebyla vyhlídková jízda pro návštěvníky.

Dne 31. března 1981 pracoval Štokr 556.0506 na přestavovacím vlaku s pískem mezi Suchdolem nad Lužnicí a Českými Velenicemi. Tentýž přehled zaznamenává ještě 1. dubna přetah expresu Vindobona z rakouského Gmündu do Českých Velenic. Šlo o krátký přeshraniční úsek, nikoli o vedení celého mezinárodního expresu parní lokomotivou.

Už tyto příklady vysvětlují, proč rok slavnostního rozloučení nestačí jako odpověď na otázku, kdy pára přestala pracovat. Poslední výkony se odehrávaly v různých místech a zahrnovaly nákladní vozbu, pomoc vlakům i staniční službu.

Sokolov v červenci 1981: běžný vlak, mimořádné nasazení

Dobře to ukazuje jízda lokomotivy 556.0304 ze Sokolova do Ostrova nad Ohří a zpět 11. července 1981. Železničář ji připomíná jako poslední vlak se sokolovským Štokrem. Podrobnější popis na Železničném.net doplňuje podstatnou okolnost: lokomotiva už jela mimo turnus. Do manipulačního vlaku byl navíc přidán osobní vůz pro železniční nadšence a cestou se zastavovalo kvůli fotografování.

Nákladní doprava a rozloučení se tu potkaly v jedné soupravě. Červencové datum proto dokládá pozdní nasazení páry na dopravním výkonu, samo však neposouvá konec jejího plánovaného nasazení na celé síti ČSD do července. Rozhodující je, co lokomotiva při konkrétní jízdě dělala a zda ještě patřila do pravidelného provozního plánu.

Postrk a vytápěcí kotel znamenaly jinou službu

Také v Liberci se lokomotivy po oslavách ještě vrátily k práci. Přehled Českých drah z roku 2020 zaznamenává u strojů 556.042 a 556.0457 postrky do Křižan v listopadu či prosinci 1980. Postrková lokomotiva pomáhá vlaku zezadu: na fotografii tedy nemusí stát v jeho čele, přesto se podílí na přepravě.

Jinou kategorií bylo vytápění. Železničář popisuje stroje 556.0238 a 556.0361, které v zimě 1981 zajišťovaly teplo pro budovu smíchovského nádraží. Používání kotle k vytápění není pokračováním pravidelné vlakové vozby. Podobně samotná existence lokomotivy v evidenci nebo její přesun ještě neříkají, že dál vozila cestující či náklad.

Bezrámová okna, pět budíků a vůně benzínu. Škoda 110 R okouzlila celou ČSSR

Muzejní vlak už vezl lidi za zážitkem z páry

Zachování lokomotiv otevřelo další kapitolu. Národní technické muzeum rozlišuje vystavená vozidla a provozuschopné exponáty, které se účastní historických jízd. Stroj v hale a stroj schopný vyjet na trať proto nejsou stejným případem. V chomutovském depozitáři byl například v roce 2017 fotografován zachovaný Štokr 556.0510.

Rozdíl v účelu dobře ukazuje kalendář nostalgických jízd Českých drah pro rok 2018. Na 25. srpna nabízel vlak z Lužné u Rakovníka do depozitáře NTM v Chomutově a zpět s lokomotivou 556.0506. Šlo o vypsanou muzejní akci, ne o návrat parní nákladní vozby. Tentýž stroj, který na jaře 1981 ještě zajišťoval dopravu v Českých Velenicích, měl nyní přivážet návštěvníky za železniční historií.

I historické vlaky mohou mít jízdní řád a opakovat se. Jejich pravidelnost ale znamená něco jiného než někdejší turnus parní trakce. Zatímco příběh motorového vozu M 152.0, pozdější řady 810, patří k proměně každodenního cestování, muzejní parní vlak uchovává zážitek z techniky, která z běžné služby ustoupila.

Při takové jízdě už není parní lokomotiva jen prostředkem, jak se dostat k cíli. Sama se stává důvodem cesty. Právě v této změně role leží hranice mezi dožívající provozní technikou a živým železničním dědictvím.