Za první dítě dva tisíce, ale až po roce. Novomanželské půjčky měly přísná pravidla

Dva tisíce korun z dluhu pryč za první dítě, čtyři tisíce za druhé a každé další. Novomanželské půjčky nabízely rodinám citelnou pomoc, jenže porod sám odpis nespustil. Podle předpisu z roku 1973 vznikal nárok na příspěvek až při prvních narozeninách dítěte a rodiče jej museli uplatnit u spořitelny.

Ke skládání peněz na družstevní byt za socialismu patřila i možnost zvýhodněné půjčky. V našem starším článku její výhodu shrnuje zkratka o odpisu při narození dětí. Původní pravidla ale rozlišovala dvě různé věci: úlevu ve splácení po porodu a pozdější příspěvek, který teprve snížil dluh.

Čechům vstup zakázán: Proč první republika odmítala vlastní řády a kdo všechno dostal Bílého lva

Rodný list ještě dva tisíce neodečetl

Paragraf 4 zákonného opatření č. 14/1973 Sb. vázal vznik nároku na den, kdy se dítě dožilo jednoho roku. U manželů přitom muselo jít o dítě narozené po uzavření smlouvy o půjčce. Předpis počítal i s tím, že v době prvních narozenin už jejich manželství nemuselo trvat.

Částky byly jasné: 2 000 Kčs u prvního dítěte, 4 000 Kčs u druhého a každého dalšího. Pro pořadí se posuzoval počet žijících vlastních či osvojených dětí dlužníka do skončení povinné školní docházky v den vzniku nároku. Také dobová studie Jaroslavy Bauerové Mladá rodina a současnost z roku 1984 na straně 265 připomíná hranici jednoho roku i obě částky.

Příspěvek se podle paragrafu 5 použil jako mimořádná splátka, přednostně na půjčku na zařízení bytu. Rodič tedy nedostával obálku s penězi na kočárek. Snižoval se jeho závazek vůči spořitelně.

Do třiceti a s příjmovým stropem

Výhodný úvěr nebyl automatickým svatebním darem. Původní podmínky z roku 1973 vyžadovaly, aby manželé vedli „řádný život pracujícího člověka“, a přidávaly konkrétní síto:

• Věk obou manželů: v roce podání návrhu jim ještě nebylo třicet, případně třicítky dosáhli právě v tomto roce.
• Společný příjem: součet průměrných měsíčních čistých příjmů z vyjmenovaných zdrojů za předchozí kalendářní rok nesměl překročit 5 000 Kčs. Započítávala se také například studentská stipendia či vybrané dávky a důchody.
• Bydliště a občanství: oba museli mít trvalé bydliště v Československu a alespoň jeden československé občanství.
• Datum svatby: manželství muselo být uzavřeno za účinnosti předpisu, tedy od 1. dubna 1973, nebo během tří let před tímto datem.

Ani splnění těchto podmínek nezaručovalo peníze. Půjčka nemusela být poskytnuta zejména tehdy, pokud chyběl předpoklad řádného splacení. Předpis pamatoval také na člověka bez manželství s dítětem v přímém zaopatření, ovšem s vlastními podmínkami včetně věku dítěte k datu účinnosti.

Vysněný socialistický panelák znamenal kruté vymrznutí. Do nového bytu běžně foukal ledový vítr

Třicet tisíc na byt i zařízení dohromady

Podle původního úvěrového limitu bylo možné získat nejvýše 30 000 Kčs celkem. Pořízení bytu a nákup zařízení nebyly dvě samostatné třicetitisícové kapsy. Půjčka na pořízení bytu, kam patřila i úhrada družstevního podílu, nesla roční úrok 1 procento. Na zařízení bytu činila sazba 2,5 procenta, splatnost nejvýše deset let.

Právě při narození dítěte po uzavření smlouvy mohla spořitelna na žádost povolit až roční odklad splácení. Tím se mohla prodloužit i desetiletá lhůta. Odklad ale sám neznamenal, že z jistiny zmizely dva tisíce.

O příspěvek se muselo požádat včas

Nárok bylo nutné uplatnit u spořitelny do tří let od jeho vzniku, jinak zanikl. A pokud zbývalo doplatit méně než příslušný příspěvek, stát pokryl pouze zbytek půjček. Rozdíl rodině nevyplatil. Na stejné dítě se příspěvek poskytoval jen jednou; předpis jej také vylučoval při soudním svěření některého dítěte jinam kvůli nedostatečné péči.

Při procházení rodinné smlouvy záleží i na roce. Od července 1987 nařízení vlády č. 44/1987 Sb. zvýšilo úvěrový strop na 50 000 Kčs, splatnost na patnáct let a příjmovou hranici na 6 000 Kčs. Čísla z počátku sedmdesátých let proto nelze bez rozlišení přikládat ke každé pozdější půjčce.