Pohled na barokní zámek Moritzburg obklopený vodní plochou, kde se natáčely venkovní scény královského bálu.

Herci předstírali romantiku, zatímco se jim zvedal žaludek. Zasněžená Popelka tají tvrdou realitu kvasící rybí moučky

Kultovní pohádka Tři oříšky pro Popelku z roku 1973 patří k nejpevnějším symbolům českých i evropských Vánoc. Původně však měla vonět rozkvetlou jarní loukou a vznikat pod letním sluncem. Nucený přesun do mrazivých měsíců přinesl filmařům obrovské komplikace: sníh se musel vyrábět z páchnoucí rybí moučky, mladý princ Pavel Trávníček nesměl promluvit svým vlastním hlasem a kůň Jurášek nesměl kvůli epidemii překročit hranice.

Spodní záznamová strana kompaktního disku CD-R s viditelnou vypálenou stopou

Noční můra v Neru: Proč stačilo pohnout myší a drahé CD skončilo v koši

Zatajený dech, vypnutý spořič obrazovky a přísný zákaz dotknout se myši i klávesnice. Na přelomu devadesátých a nultých let znamenalo vypalování kompaktních disků v programu Nero Burning ROM napínavý rituál, kde vteřinové zaváhání počítače proměnilo médium v nepoužitelný kus plastu. Podívejte se, proč byl plynulý zápis laserem technologickou nutností a jak revoluční vynález BURN-Proof zachránil miliony domácích cédéček.

Pohled na ciferník historických náramkových hodinek Prim s nápisem 15 rubínů a koženým páskem.

Československé hodinky Prim: Které modely z šuplíku mají cenu desítek i stovek tisíc

Staré mechanické hodinky Prim má doma v šuplíku spousta lidí. Zatímco běžné společenské modely v chromovaném pouzdře stojí pár set korun, původní armádní Prim Orlík, Letecké Automatic pro piloty stíhaček nebo raný Spartak dosahují na aukcích desítek i stovek tisíc. Podívejte se, které technické detaily pouzdra a ražby na dýnku rozhodují o sběratelské raritě.

Lícová strana zelené československé bankovky v hodnotě 100 korun z roku 1961 s postavami hutníka a družstevnice.

Tiskaři cenin měli skrytý postup pro vadné archy. Zcela běžná bankovka díky němu dnes nese obrovskou hodnotu

Zelená stokoruna vzor 1961 s motivem hutníka a družstevnice patřila k nejznámějším symbolům socialistického Československa. V peněženkách obíhala neuvěřitelných více než třicet let, přežila pokus o nahrazení novou bankovkou s Klementem Gottwaldem a platila ještě po rozdělení republiky s nalepeným kolkem. Připomínáme její vznik, neobvyklý historický osud a přinášíme přehled vzácných sérií, za které dnes sběratelé platí desítky tisíc korun.

Zákazníci v uličce videopůjčovny vybírají filmy z vysokých regálů plných videokazet.

Pokuta za nepřetočenou kazetu a drahé novinky. Jak videopůjčovny změnily domácí film

Na začátku devadesátých let se videopůjčovny staly centrem víkendové rodinné zábavy. Půjčení filmové novinky na kazetě VHS stálo desítky korun, vyžadovalo registraci s občankou a za vrácení nepřetočené pásky hrozila pokuta. Připomínáme přesná pravidla tehdejších půjčoven a vysvětlujeme, proč tento fenomén po nástupu DVD z českých měst téměř ze dne na den zmizel.

Vitrína s vystavenými tuzexovými odběrními poukazy a originálním západním zbožím.

Tajemství socialistického Tuzexu. Poukázky na západní zboží nesměly lidem sloužit jako úspory

Odběrní poukazy do Tuzexu vnímala většina lidí jako vytouženou vstupenku k západnímu zboží. Z pohledu státu však nešlo o plnohodnotné peníze, ale o přísně regulované poukázky s pevným datem platnosti. Na dobových předpisech a modelových cenách ukazujeme, proč bony nesměly sloužit jako dlouhodobé úspory a jak fungovala matematika černého trhu před výlohami.

Ruka píšící klasickým plnicím perem s kovovým hrotem do linkovaného sešitu modrým inkoustem.

Proč se ve škole dlouho psalo plnicím perem a jak doopravdy fungoval zmizík

Plnicí pero bylo po celá desetiletí symbolem školního psaní. V šedesátých letech bylo povinné až do 3. třídy kvůli rozvoji grafomotoriky, zatímco kuličková pera do prvních ročníků nesměla. Drobné chyby v sešitech zachraňoval oboustranný zmizík, který fungoval na principu chemické redukce typických mazatelných modrých inkoustů a vyžadoval speciální přepisovač.