Červený automobil Škoda sto dvacet GLS se čtyřmi předními světlomety na výstavě veteránů

Chladič vpředu a motor vzadu. Proč stodvacítka vařila v každém kopci

Dlouhé fronty před prodejnami Mototechny a sen o rodinném cestování k moři. Legendární automobil Škoda sto dvacet z Mladé Boleslavi motorizoval celou zemi, ale kvůli složitému chlazení s trubkami pod podlahou v letních vedrech pravidelně vařil.

Vývoj mladoboleslavských osobních vozů řady sedm set čtyřicet dva zásadně ovlivnil podobu tuzemského motorismu na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Konstrukční vývoj karoserií i zachování zadního uložení pohonné jednotky dnes dokumentuje stálá expozice v Muzeu dopravy Národního technického muzea v Praze. Technické parametry dobových sedanů a dochované modely představuje také expozice historických vozidel v Technickém muzeu v Brně. Pro běžného československého řidiče znamenala nová škodovka vytoužený vrchol rodinného blahobytu.

Dlouhé trubky pod podlahou a věčný strach z přehřátí

Inženýři v Mladé Boleslavi stáli v polovině sedmdesátých let před těžkým úkolem. Požadavek na modernější vzhled a bezpečnější nárazovou zónu vedl k rozhodnutí přesunout chladič z motorového prostoru dopředu za masku. Pohonný agregát však z úsporných důvodů zůstal vzadu za nápravou. Mezi chladičem a motorem tak vzniklo dlouhé potrubí procházející celým tunelem podlahy, ve kterém obíhalo více než jedenáct litrů chladicí kapaliny.

Technická řešení v automobilovém průmyslu a dobové patenty vymezoval Zákon číslo osmdesát čtyři z roku devatenáct set sedmdesát dva Sbírky o objevech a vynálezech. V praxi se však dlouhý okruh ukázal jako Achillova pata vozu. Elektrický větrák chladiče spínaný termospínačem často selhával a motor se při pomalé jízdě v koloně bleskově přehřál. Mnoho řidičů proto montovalo na palubní desku manuální spínač větráku. V krizových situacích musela posádka v parném létě zapnout vnitřní topení na maximum, na rozdíl od dřívějších časů, kdy vládla původní koncepce vše vzadu u legendárního embéčka.

Červený automobil Škoda sto dvacet GLS se čtyřmi předními světlomety na výstavě veteránů
Vrcholné provedení s chromovanou maskou a čtyřmi světlomety patřilo k nejvyhledávanějším rodinným vozům své doby.

Užovka a modernizované emko s větším rozchodem kol

První provedení vyráběné od roku devatenáct set sedmdesát šest si mezi lidmi vysloužilo přezdívku užovka. Karoserie byla poměrně vysoká a široká, nápravy však zůstaly úzké a kola byla utopená hluboko v blatnících. Při jízdě na otevřené silnici vůz citlivě reagoval na poryvy bočního větru a při prudkém průjezdu zatáčkou hrozilo přetočení zadní části vozu.

Zásadní obrat přinesla modernizace v roce devatenáct set osmdesát tři označená písmenem M. Vůz dostal širší nápravy, plastové velkoplošné nárazníky a moderní přední i zadní svítilny. Jízdní vlastnosti se radikálně zlepšily a stodvacítka působila podstatně dospělejším dojmem. Přesto domácí vůz sváděl věčný souboj s těžšími dovozovými sedany, jaké představovala historie sovětských vozů Lada v Mototechně.

Bílý osobní automobil Škoda sto dvacet L zaparkovaný na ulici
Modernizovaná verze s plastovými nárazníky a širším rozchodem kol ovládla československé silnice osmdesátých let.

Boční otevírání kufru a dobrodružství na cestě k Jadranu

Praktickou zvláštností řady sedm set čtyřicet dva byla přední kapota otevíraná do strany. Přístup do hlavního zavazadlového prostoru připomínal odklopení křídla klavíru. Rezervní kolo se ukrývalo v samostatném lůžku pod podlahou kufru a dalo se spustit pákou bez nutnosti vyklízet naložená zavazadla. Na zadní plato lidé pokládali háčkované dečky a pověstného kývacího psa.

Cena nového vozu dosahovala okolo padesáti šesti až šedesáti pěti tisíc korun, což odpovídalo zhruba dvaceti měsíčním výplatám podle údajů, které shromažďuje Český statistický úřad v historických mzdových řadách magazínu Statistika&My. I přes technické kompromisy zavezla stodvacítka miliony rodin na víkendové chalupy i na dlouhé prázdniny, kde se symbolem odvahy stala letní rodinná cesta autem k moři se zavařeným masem v kufru.

Šedý automobil Škoda sto dvacet L zachovaný v původním technickém stavu
Typické sedany z Mladé Boleslavi sloužily statisícům rodin po celá desetiletí při každodenních cestách.

Přehled technických parametrů modelové řady Škoda sto dvacet

Konstrukční verzeTypický znakVýhoda nebo slabina v provozu
První řada užovkaÚzký rozchod kol a chromované nárazníkyVyšší citlivost na boční nárazy větru
Vrcholná verze GLSČtyři kruhová světla a bohatší výbavaVyšší výkon motoru a luxusnější interiér
Modernizované emkoŠirší nápravy a velkoplošná světlaZnatelně lepší stabilita v zatáčkách
Chladicí soustavaDlouhé potrubí procházející podlahouRiziko přehřátí při pomalé jízdě v kolonách

Často kladené otázky o legendárním automobilu Škoda sto dvacet

Proč se první verzi říkalo užovka?
Lidové označení vzniklo kvůli úzkému rozchodu kol vůči široké a vysoké karoserii. Kola byla zapadlá hluboko v blatnících, což vozu dávalo specifický vzhled.

Kolik stála nová škodovka v Mototechně?
Základní provedení stálo okolo padesáti šesti tisíc korun. Lépe vybavené verze s označením GLS přesahovaly částku šedesát pět tisíc korun.

Jak řidiči řešili vařící motor v letních kolonách?
Mnozí majitelé si zapojili manuální spínač ventilátoru na palubní desku. V nouzi pomáhalo pustit vnitřní topení na plný výkon, což motoru odvedlo přebytečné teplo.