Jak se Lidové milice podílely na začátcích Svazarmu

Autoškola, modelářský kroužek nebo první let ve větroni. Svazarm nabízel cestu ke konkrétním dovednostem, jeho zakladatelé však sledovali také vojenské a politické cíle. V začátcích organizace přitom dostávali prostor i příslušníci Lidových milicí.

Dne 4. listopadu 1951 se sešla ustavující schůze ústředního výboru Svazu pro spolupráci s armádou. Od tohoto data letos uplynulo 75 let. Jak popisuje historik Filip Paulus ve studii o formování Svazarmu, organizace měla pomáhat obraně země a bojeschopnosti armády a vychovávat členy k oddanosti socialistickému zřízení. Volný čas tu dostal úkol od státu.

Milice zůstaly mimo, jejich lidé přicházeli dovnitř

Původní představa počítala se Svazarmem jako se zastřešujícím svazem organizací, které se stanou jeho kolektivními členy. Vedle leteckých, motoristických nebo radioamatérských spolků se v seznamu objevily také Lidové milice. Tento plán se ale nenaplnil v původní podobě. Paulus výslovně uvádí, že milice se součástí Svazarmu nakonec nestaly.

Mezi oběma organizacemi přesto vzniklo pevné personální propojení. Jiří Bašta v knize Lidové milice. Nelegální armáda Komunistické strany Československa 1948–1969 na straně 117 popisuje, že na přelomu let 1951 a 1952 pocházeli z jejich řad předsedové a výcvikoví referenti krajských i okresních výborů Svazarmu. Totéž se týkalo vedení výcvikových středisek, odborných kroužků a politické výchovy.

Na telefonní linku se čekalo roky. Vláda v roce 1989 plánovala 600 tisíc přípojek

Rozdíl je podstatný. Milice se do Svazarmu organizačně nerozpustily, ale jejich příslušníci v něm zastávali funkce. Nešlo tedy jen o vzdálenou spolupráci dvou institucí na papíře. Propojení sahalo až k lidem, kteří měli na starosti výcvik a odbornou činnost.

V Medlánkách se létalo dávno před Svazarmem

Konkrétní podobu sportovního života pod touto hlavičkou ukazují brněnské Medlánky. Plachtění tu mělo tradici už z doby první republiky. Historie medláneckého aeroklubu připomíná národní soutěž kluzáků v roce 1924 a přechod klubu pod Svazarm od 1. ledna 1953. Nová organizace tak převzala činnost, která měla vlastní zázemí a dávno existující nadšence.

V obýváku seděli každý večer. Proč televizní hlasatelé úplně zmizeli

Podrobná klubová kapitola o plachtění v letech 1948 až 1962 uvádí, že od roku 1952 do roku 1962 měli piloti materiálně technické zabezpečení i létání zdarma. Ve stejném prostředí vznikaly sportovní výsledky: na prvních celostátních plachtařských závodech v roce 1953 skončil medlánecký František Svinka druhý a Adolf Kašparovský třetí.

Klubová kronika ale ukazuje i cenu provozu. V roce 1963 se příspěvky na leteckou a parašutistickou činnost snížily. Medlánečtí zvolili vydělávání na provoz brigádami a opravami větroňů, aby nemuseli náklady pokrýt pouze vyššími členskými příspěvky. Za možností létat tak stála i práce na zemi.

Záliba členů a zadání režimu nebyly totéž

Medlánecký příklad dovoluje oddělit dva příběhy. Jeden začíná celostátním založením branné organizace v roce 1951 a jejími politickými úkoly. Druhý pokračuje na konkrétním letišti, které pod ni přešlo až v roce 1953 a kde se dál řešil výcvik, závody a peníze na provoz. Sportovní výsledky nejsou důkazem politické horlivosti každého člena. Zároveň z nich nelze udělat důkaz, že Svazarm byl pouze nevinným spolkem koníčkářů.

Technické zájmy později zahrnovaly také počítačové kluby a osmibitové počítače. Při čtení jejich historie se proto vyplatí sledovat období i konkrétní činnost. Začátky Svazarmu a role milicionářů vysvětlují jeho mocenské zázemí. Dění v jednotlivých klubech zase ukazuje, co si lidé z dostupných možností skutečně odnášeli.