Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Červeno krémový nátěr, topení sálající pod sedadly a nezaměnitelné cinknutí před rozjezdem. Tramvaj Tatra T3 z pražského Smíchova se stala nejúspěšnějším kolejovým vozem všech dob a symbolem městského života.
Československá tramvaj Tatra T3 představuje naprosto unikátní kapitolu v dějinách světového strojírenství a veřejné dopravy. Historický vývoj tramvajových vozidel i technické výkresy z ČKD dokumentuje Národní technické muzeum v Praze a ucelenou sbírku městských kolejových vozů uchovává také Technické muzeum v Brně ve své expozici dopravy. Údaje o počtech přepravených cestujících a výkonech městské hromadné dopravy eviduje Český statistický úřad ve své historické bilanci, ochranu průmyslových vzorů karoserie i designu garantuje Úřad průmyslového vlastnictví v databázi průmyslových vzorů a bezpečnost provozu na městských dráhách stanovoval tehdejší drážní zákon číslo 51 z roku 1964 Sbírky zákonů.
Zrození na Smíchově: Jak americká licence a český talent stvořily legendu
Kořeny slavné tramvaje sahají do přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století, kdy Československo zakoupilo licenci na americkou tramvajovou koncepci označovanou zkratkou PCC. Tento systém přinesl do městské dopravy převratné novinky v podobě podvozků s pružným uložením kol, pedálového ovládání a automatického zrychlovače. Původní modely Tatra T1 a T2 však byly pro řadu československých měst příliš těžké a jejich elektroinstalace vyžadovala zjednodušení.
Konstrukční kancelář národního podniku ČKD Tatra Smíchov pod vedením šéfkonstruktéra Antonína Honzíka proto dostala za úkol navrhnout zcela nový tramvajový vůz. Cílem bylo radikální snížení hmotnosti, zvýšení kapacity pro přepravu cestujících v ranních špičkách a vytvoření nadčasového designu. První prototyp vyjel na zkušební koleje v Praze v roce 1960 a sériová výroba se naplno rozběhla v roce 1962. Výsledkem byl čtyřnápravový motorový vůz, který překonal veškerá očekávání a definoval tvář desítek měst na celá desetiletí.
Geniální linie Františka Kardause a anatomické sedačky Miroslava Navrátila
Za celosvětovým úspěchem tramvaje stála dokonalá souhra technického řešení a vrcholného průmyslového designu. Vnější tvary karoserie navrhl legendární výtvarník František Kardaus, který vtiskl nezaměnitelnou podobu také vládní limuzíně Tatra 603 nebo rychlíkovým dieselovým jednotkám. Kardaus navrhl velká zaoblená panoramatická čelní skla, elegantní linie střechy a rozměrná boční okna, která interiér zaplavila denním světlem. Čelo i záď vozu byly vyrobeny z lehkého skelného laminátu, což byl v té době mimořádně pokrokový materiál.
Neméně revoluční byl vnitřní prostor pro cestující. Původní dřevěné a čalouněné lavice nahradily skořepinové laminátové sedačky, jejichž autorem byl přední český návrhář nábytku Miroslav Navrátil. Sedačky v zářivé červené a šedé barvě měly anatomické tvarování, které podpíralo záda, a díky hladkému povrchu se daly snadno čistit. Pod sedadly byly umístěny elektrické topné odpory, takže v chladných zimních měsících prostor příjemně hřál. Podobně odvážná konstrukční řešení v hromadné dopravě využíval také autobus Karosa ŠM 11 se svou samonosnou karoserií a vlnitými bočními plechy.
Zrychlovač a pedály: Technika, která předběhla svou dobu
Pracoviště řidiče tramvaje Tatra T3 znamenalo absolutní převrat v ovládání kolejových vozidel. Zmizela těžká točivá klika kontroléru, kterou musel řidič u starých dvounápravových tramvají celou směnu namáhavě otáčet vestoje. Vůz T3 se ovládal vsedě pomocí dvou pedálů. Pravý nožní pedál sloužil pro plynulý rozjezd a jízdu, levý pedál ovládal elektrodynamickou brzdu. Ruce měl řidič volné pro obsluhu tlačítek dveří, směrových světel a zvonce.
Srdcem elektrické části byl proslulý zrychlovač, což byl rotační mnohastupňový reostat s devadesáti devíti kontaktními stupni. Tento mechanismus zajišťoval plynulé zrychlení bez jakéhokoli škubání, což byl pro cestující nevídaný komfort. O pohon se staraly čtyři trakční motory, každý o výkonu čtyřicet kilowattů, umístěné v otočných dvounápravových podvozcích. Tramvaj dosahovala maximální rychlosti šedesát pět kilometrů za hodinu a díky třem nezávislým brzdovým systémům, včetně čelisťové a kolejnicové elektromagnetické brzdy, nabízela mimořádnou bezpečnost.
Světový rekord z Prahy: Téměř čtrnáct tisíc vozů do celého světa
Úspěch smíchovské tramvaje překročil hranice Československa způsobem, který nemá v dějinách městské dopravy obdoby. Výrobní linky na Smíchově chrlily tisíce vozů pro tuzemské dopravní podniky i pro export do zahraničí. Speciální verze T3SU byla upravena pro náročné klimatické podmínky Sovětského svazu se zesílenou izolací a oddělenou kabinou řidiče. Do měst jako Moskva, Kyjev, Charkov, Oděsa nebo Volgograd zamířilo přes jedenáct tisíc kusů.
Další série putovaly do Německé demokratické republiky pod označením T3D, do Jugoslávie a Rumunska. V samotném Československu tvořila Tatra T3 páteř dopravy v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Liberci, Mostě, Olomouci, Bratislavě i Košicích. S celkovým počtem téměř čtrnáct tisíc vyrobených kusů se Tatra T3 zapsala do Guinnessovy knihy rekordů jako nejpočetnější tramvajový model na světě. Podobně masového rozšíření a obliby dosáhl na železničních tratích pouze motorový vůz M 152.0, který spojoval odlehlé kouty naší země.
Přehled technických parametrů a milníků tramvaje Tatra T3
| Parametr | Hodnota a popis |
|---|---|
| Výrobce vozu | ČKD Praha závod Tatra Smíchov |
| Roky sériové výroby | Od roku 1962 do roku 1990 |
| Celkový počet vyrobených kusů | Téměř čtrnáct tisíc vozidel |
| Autor designu karoserie | František Kardaus |
| Autor laminátových sedaček | Miroslav Navrátil |
| Délka a šířka skříně | Čtrnáct metrů a dva a půl metru |
| Uspořádání náprav | Čtyřnápravový vůz se dvěma podvozky |
| Celkový výkon motorů | Čtyřikrát čtyřicet kilowattů |
| Maximální konstrukční rychlost | Šedesát pět kilometrů za hodinu |
| Hmotnost prázdného vozu | Šestnáct tun |
Často kladené otázky o tramvaji Tatra T3
Kolik tramvají Tatra T3 bylo celkem vyrobeno?
Během téměř tří desetiletí sériové výroby opustilo brány závodu ČKD Tatra Smíchov bezmála čtrnáct tisíc vozů všech modifikací. Díky tomuto číslu se stala nejvyráběnějším tramvajovým vozem na světě a získala zápis v Guinnessově knize rekordů.
Kdo navrhl slavné laminátové sedačky v tramvaji?
Anatomicky tvarované laminátové sedačky v červené a šedé barvě navrhl český designér Miroslav Navrátil. Vyznačovaly se ergonomickým prohnutím a vysokou odolností proti poškození.
Čím se lišilo ovládání tramvaje T3 od starších typů?
Starší dvounápravové tramvaje řídil řidič vestoje pomocí těžké otočné kliky kontroléru. Vůz Tatra T3 zavedl moderní nožní pedály pro rozjezd i brzdění, takže řidič mohl vůz pohodlně a citlivě ovládat vsedě.