Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124

Jak vznikl legendární československý autobus Škoda sedm set šest RTO, proč měl motor přímo v kabině vedle řidiče a jak fungovaly zájezdy k moři i osobní vleky na linkách ČSAD.
Půvabné oblé křivky z bruselské éry a nezaměnitelný zvuk šestiválce pod krytem vedle řidiče. Legendární autobus Škoda sedm set šest RTO vozil celé generace na výlety i do práce a stal se nejslavnějším symbolem československé silniční dopravy.
Výroba nového typu autobusu s trambusovou karoserií odstartovala v národním podniku Karosa Vysoké Mýto v druhé polovině padesátých let dvacátého století. Konstrukční vývoj tuzemských užitkových vozidel i dochované meziměstské autobusy dnes dokumentuje stálá expozice v Muzeu dopravy Národního technického muzea v Praze. Technické parametry legendárních autobusů i jejich provoz v městských a linkových službách podrobně představuje expozice historických vozidel Technického muzea v Brně. Kořeny karosářské tradice a proměnu původní firmy Sodomka v moderní autobusovou továrnu mapuje také stálá expozice Muzea českého karosářství ve Vysokém Mýtě. Pro miliony cestujících se charakteristický zaoblený vůz stal přirozenou součástí každodenního života.
Zrod nového autobusu představoval pro československý průmysl obrovský skok kupředu. Tvarové řešení karoserie navrhl významný průmyslový výtvarník Otakar Diblík. Vůz získal elegantní zaoblené křivky, velká panoramatická okna a charakteristickou oválnou masku chladiče. Luxusní vyhlídkové provedení sklidilo v roce devatenáct set padesát osm velký obdiv na světové výstavě Expo v Bruselu, kde oslnilo mezinárodní publikum vestavěným televizorem i gramofonem.
Pod nádhernou karoserií se však ukrývala tradiční technika nákladního vozu Škoda sedm set šest RT z libereckého podniku LIAZ. Mohutný vznětový šestiválec o objemu téměř dvanáct litrů byl umístěn vpředu přímo v prostoru pro cestující. Řidič seděl po jeho levé straně a obrovský kryt motoru potažený koženkou mu sloužil jako odkládací plocha. V zimě sice motor příjemně hřál, v letních měsících však v kabině panovalo nesnesitelné horko provázené ohlušujícím duněním a zápachem nafty. Později tuto koncepci zcela opustil nový městský autobus Karosa ŠM jedenáct s motorem uloženým pod podlahou.

Největší obdiv budila dálková verze označená písmeny LUX. Měla jediné mechanicky ovládané křídlo dveří a v interiéru nabízela anatomicky tvarovaná sedadla s vysokými opěrkami hlavy potažená látkou. Typickým poznávacím znakem byla podélná prosklená zaoblení ve střeše nad bočními okny, která prosvětlovala interiér a umožňovala výhled na horské štíty či panorama cizích měst.
Právě tyto vyhlídkové autobusy vypravovala cestovní kancelář Čedok na dlouhé zahraniční zájezdy. Cesta přes horské průsmyky k jadranskému pobřeží trvala desítky hodin a posádka musela překonat letní vedra bez klimatizace pouze s pomocí stropních klapek. Pro tisíce rodin představovala cesta tímto autobusem životní zážitek, jehož neodmyslitelnou součástí byla dobová letní výprava k moři s kufry plnými zavařeného masa.

Běžný provoz na venkovských i příměstských linkách kladl na techniku obrovské nároky. Ranní a odpolední špičky při střídání směn v továrnách nebo dojíždění dětí do škol kapacitně přesahovaly možnosti samotného autobusu. Dopravní podniky i národní podnik ČSAD proto řešily situaci zapřaháním osobních přívěsů Jelcz nebo Karosa B čtyřicet. Souprava tak dokázala pojmout přes sto cestujících, i když jízda ve vleku bez topení v zimních mrazech vyžadovala značnou odolnost.
Obrovské vytížení tuzemské veřejné dopravy a stamiliony přepravených osob v poválečném období podrobně zaznamenává Český statistický úřad v historické pokladnici dat magazínu Statistika&My. Než tyto soupravy definitivně nahradil legendární velkokapacitní maďarský kloubový autobus Ikarus, odvedl spolehlivý československý erťák poctivou službu a stal se trvalou ikonou naší silniční historie.
| Konstrukční verze | Typické znaky provedení | Hlavní účel a provozní nasazení |
|---|---|---|
| Městské provedení MEX | Dvoje čtyřkřídlé skládací dveře a méně sedadel | Městská hromadná doprava s větším prostorem pro stojící |
| Meziměstská verze CAR | Jedny bouchací dveře a střešní nosič zavazadel | Základní pilíř linkové dopravy podniku ČSAD mezi městy |
| Dálkový autokar LUX | Prosklené rohy střechy a pohodlná sedadla | Reprezentační dálkové cesty a zájezdy cestovní kanceláře Čedok |
| Kloubový prototyp K | Velkokapacitní tříosá konstrukce s měchem | Ověřovací prototyp pro řešení přetížených městských linek |

Co přesně znamená zkratka RTO v názvu autobusu?
Písmena označují Rámový Trambusový Osobní automobil. Číslo sedm set šest odkazovalo na původní nosnost podvozku sedm tun a šestiválcový motor.
Kde všude se tyto autobusy vyráběly?
Hlavním výrobcem byla Karosa Vysoké Mýto, podvozky a motory dodával LIAZ Rýnovice. Autobusy montoval také podnik SVA Holýšov a licenčně vznikaly v Polsku jako Jelcz.
Jak se v letních vedrech větral interiér bez klimatizace?
Cestující i řidič využívali výklopné střešní větračky, boční posuvná okénka v horní části oken a náporové klapky v předním čele vozu pod čelním sklem.