Physical Address
304 North Cardinal St.
Dorchester Center, MA 02124
Těžké balíky starých novin svázané špagátem na kárkách a voňavé plátky citrusů schnoucí na rozpáleném litinovém radiátoru. Školní sběrové akce představovaly v Československu rituál, který spojoval dětské soupeření s hospodářským plánem.
Mimoškolní aktivity a výchovu socialistické mládeže v minulém století připomíná Národní muzeum v Praze ve stálé expozici Dějiny dvacátého století. Historii specializovaných výkupních podniků a distribuci léčivých rostlin dokládá Úřad průmyslového vlastnictví v národní databázi ochranných známek. Statistická čísla o produkci tiskovin, spotřebě celulózy a zapojení škol do hospodářství shrnuje Český statistický úřad v historické pokladnici dat magazínu Statistika a My. Povinnost škol zapojovat žáky do společensky prospěšné práce pak přímo zakotvil Školský zákon číslo dvacet devět z roku devatenáct set osmdesát čtyři Sbírky. Výsledkem byla tradice, na kterou pamětníci vzpomínají dodnes.
Hlad po surovinách a noviny svázané pevným motouzem
Centrálně řízená ekonomika trpěla chronickým nedostatkem základních materiálů. Dřevo a dovozová celulóza stály devizy, kterých se státu trvale nedostávalo. Národní podnik Sběrné suroviny proto spoléhal na pomoc školáků. Děti vyrážely do ulic s kárkami, obcházely sousedy v panelácích a sháněly staré noviny. Svazování balíků představovalo hotovou vědu. Balík musel držet pohromadě křížovým uzlem ze špagátu, karton se musel vyřazovat a noviny nesměly být mokré.
Základem úspěchu bylo nashromáždit co nejvíce výtisků Rudého práva, Mladé fronty nebo silných magazínů Květy a Vlasta. V každé třídě visela velká nástěnka, kde služba křídou zapisovala donesné kilogramy. Rivalita mezi ročníky neznala mezí a slabší sběrači čelili přísným pohledům třídní učitelky. Podobné nasazení mládeže vyžadovaly v podzimních měsících také povinné bramborové brigády žáků a studentů na polích JZD.
Voňavé ústřední topení a lékárenské váhy na kůru
Snad ještě hlouběji utkvělo v paměti sušení citrusové kůry. Pomeranče a mandarinky se v obchodech objevovaly převážně před vánočními svátky. Jakmile se v rodině nějaký pomeranč oloupal, slupky putovaly rovnou na litinová žebra ústředního topení. Byt provoněla intenzivní sladká vůně. Kůra musela schnout pomalu, aby se nezkroutila do tvrdých spálených uhlíků a nezačala plesnivět.
Usušené plátky děti sypaly do plátěných sáčků a nosily do školy. Surovina putovala do potravinářských závodů pro výrobu pektinu nebo do národního podniku Léčivé rostliny Zbraslav, kde z ní extrahovali aromatické oleje pro sirupy a kosmetiku. Každý gram se pečlivě vážil na stolních vahách. Přísná pravidla a kontrola provázely tehdejší žáky na každém kroku, což dokládá i historické přeučování leváků na pravou ruku ve školních lavicích.
Decimálka u kotelny a sladká odměna pro vítěze
Vrcholem každé akce byl den vážení. Na školním dvoře nebo u kotelny stála těžká dřevěná decimálka. Pan školník odborně manipuloval s litinovými závažími a hlásil konečné cifry. Děti vozily papír na dětských kočárcích, kárkách i na saních, pokud zrovna napadl sníh. Hromady svázaných balíků rostly do výšky několika metrů, než přijela nákladní Praga s hydraulickou rukou.
Vítězná třída se mohla těšit na velkolepou odměnu. Rodičovské sdružení zaplatilo obří patrový dort, den ředitelského volna nebo celodenní výlet na hrad. Nejlepší sběrači získávali diplom a věcné ceny v podobě knížek či společenských her. Po vyčerpávajícím tahání balíků patřily k oblíbenému odpočinku deskovky, mezi nimiž vynikala slavná desková hra Dostihy a sázky a její vznik v Jablonci.
Srovnání sběru druhotných surovin tehdy a třídění dnes
| Sledovaná oblast | Socialistický školní sběr | Současné třídění odpadu |
|---|---|---|
| Způsob shromažďování | Vázané balíky na kárkách do školy | Barevné popelnice u každého domu |
| Hlavní motivace žáků | Soutěž tříd o dorty a diplomy | Ekologická odpovědnost a zvyk |
| Sušení pomerančové kůry | Běžná praxe na litinových radiátorech | Dnes se již organizovaně neprovádí |
| Zpracování a odběratel | Národní podnik Sběrné suroviny | Moderní recyklační třídicí linky |
Často kladené otázky o školním sběru
K čemu sloužila usušená pomerančová kůra?
Kůra se využívala jako surovina pro získávání pektinu v potravinářství a aromatických silic pro farmaceutický průmysl v národním podniku Léčivé rostliny.
Co mohla vyhrát nejlepší sběračská třída?
Vítězný kolektiv obvykle získal velký sladký dort zaplacený ze školních fondů čestný diplom nebo celodenní výlet bez vyučování.
Proč stát zapojoval do sběru právě školy?
Centrální plánování trpělo nedostatkem celulózy a školní mládež představovala organizovanou a bezplatnou sílu schopnou shromáždit tisíce tun papíru ročně.