Jiřina Holubová

Jiřina Holubová

Na Retro Radaru píše o televizi, hudbě, dětství a každodenním životě minulých desetiletí. Připomíná oblíbené pořady, školní zvyky, dobové nákupy i proměny domácností. Známé vzpomínky doplňuje o souvislosti a drobné detaily, které se z paměti vytrácejí, přestože kdysi patřily k obyčejnému dni.

Papírová čepice, dvacet schodů a rituál před spaním. Jak Večerníček uspal celou ČSSR

Večerníček který zvedl z hlavy svou papírovou čepici

Zvuk fanfáry, chlapec kráčející po dvaceti točitých schodech a známé zvolání Dobrý večer. Televizní Večerníček představoval pro generace československých dětí posvátný předěl mezi dnem a nočním klidem. Slavná znělka výtvarníka Radka Pilaře přežila politické zvraty, přechod na barevné vysílání i nástup moderních technologií a zůstává nejstarší televizní znělkou u nás.

Prototyp Rometa Kadet přežil s deníkem závad: Polský moped ukazuje tvrdé testy roku 1980

Zelený moped Romet Pegaz z podniku Predom-Romet Bydgoszcz s lisovaným rámem a motorem Dezamet.

Když polský podnik Predom-Romet chystal v roce 1980 do výroby nový moped Kadet, poslal předprodukční prototyp přímo do běžného provozu. Unikátně dochovaný stroj konstruktéra Jerzeho Lewandowského s kompletním deníkem závad ukazuje, jak se tehdy testovala technika. Porovnání s československou Jawou 50 a Babettou odhaluje dva zcela odlišné světy socialistické konstrukce.

Švédský beton, včelí plástve a policejní manévry. Jak obchodní dům Kotva oslnil ČSSR

Pohled na fasádu obchodního domu Kotva na náměstí Republiky s typickou architekturou včelích pláství a velkými výlohami.

Tisíce lidí tlačících se na náměstí Republiky, zasahující jednotky Veřejné bezpečnosti a nekonečný úžas nad plynule jezdícími schody. Když se v únoru 1975 v Praze otevřel obchodní dům Kotva, stala se z nákupů celonárodní senzace. Švédská ocel, geniální půdorys včelích pláství manželů Machoninových a pět pater plných nedostatkového zboží vytvořily chrám socialistického konzumu.

Guma přes nárt, prodřený palec a bělení křídou. Jak cvičky Jarmilky obuly celou ČSSR

Pár bílých plátěných dívčích cviček jarmilek s pružnou gumou přes nárt a světlou gumovou podrážkou.

Plátěný pytlík zavěšený na háčku pod lavicí, vůně čerstvé gumy v potemnělé šatně a nekonečné dření školní křídou před hodinou tělocviku. Bílé plátěné cvičky jarmilky s pružnou gumou přes nárt z národního podniku Svit Gottwaldov obouvaly celé generace československých dětí. Přežily přeskakování kozy, šplh na tyči i gigantické spartakiádní choreografie na strahovském stadionu.

Poslední továrna Baťa v Česku končí: Jak závod v Dolním Němčí vyráběl boty od roku 1970

Obuvnická pracovní dílna s dřevěnými kopyty na policích, nářadím na kůži a ševcovským stolem.

V září 2026 oznámila společnost Baťa, že v průběhu roku 2027 postupně ukončí výrobu obuvi ve svém závodě v Dolním Němčí na Slovácku. Provoz, kde dnes devadesát dva zaměstnanců vyrobí na 150 tisíc párů obuvi ročně, představoval poslední vlastní výrobní jednotku značky ve střední Evropě. Příběh továrny však nezačal v devadesátých letech u Tomáše Bati mladšího, nýbrž za normalizace v roce 1970 jako velkosériový satelit národního podniku Svit.