Bílý hrnek s červenými puntíky a tmavou Meltou na kostkované utěrce

Melta vznikla za války. V tradiční směsi není ani jediné kávové zrno

Pardubická Melta vznikla za druhé světové války. Co obsahovala tradiční sypaná směs a jak se liší od cikorky a dnešní rozpustné verze.

Melta se v Pardubicích zrodila za druhé světové války jako náhražka zrnkové kávy. Do tradiční sypané receptury patřily čekanka, cukrová řepa, ječmen a žito. Dnešní nabídka ukazuje, jak se od té doby změnily suroviny i příprava.

Na poslední stránce Přítomnosti z 1. října 1942 má Melta inzerát hned vedle reklamy na prací prostředek. Pod kresbou balíčku stálo „Tak je balena pravá Melta!“ Takové náhražky dávaly smysl už před válkou. Zrnková káva byla pro část domácností drahá a pražené kořeny nebo obilí ji měly v hrnku připomínat barvou, vůní i chutí.

Zápalky s bílým fosforem ničily dělníkům zdraví. Rakousko je zakázalo

Franckovka měla po ruce čekanku i železnici

Pardubický závod firmy Jindřicha Francka synové vznikl v roce 1896. Město mělo dobré železniční spojení a v okolním Polabí se dařilo čekance. Podle Východočeského muzea v Pardubicích přibyla Melta za druhé světové války jako směs obilných a čekankových surovin pro dobu nedostatku. V roce 1948 se továrna stala součástí národního podniku Kávoviny.

Budova pardubických Kávovin za cihlovou zdí a reklamní tabulí s nápisem Melta
Snímek z roku 2021 zachycuje areál Kávovin na místě, kde od roku 1896 působila pardubická Franckovka.
Petr1888 / Wikimedia / CC BY-SA 4.0 / zmenšeno

Samotná cikorka se dělala z praženého kořene čekanky. Prodávala se i slisovaná do kostek, třeba pod značkou Doska. Kdo sáhl po Perole, kupoval žitnou kávovinu. Rosilka byla zase z fíků. Čekanka se tehdy prodávala také jako přísada, kterou šlo přidat k obilné i zrnkové kávě.

Čtyři kolečka v řadě a brzda na patě. Jak inline brusle v devadesátkách zaplavily česká sídliště

Do tradiční směsi patřila i cukrová řepa

Po válce se receptura Melty několikrát měnila. Lucie Kubásková ve sborníku Národního zemědělského muzea popisuje směs, v níž se ustálil podíl praženého žita na 45 procentech a čekanky na čtvrtině. Zbytek si rovným dílem rozdělily ječmen a cukrová řepa. U Melty pražené na Slovensku studie uvádí další variantu, v níž z obilovin figuroval samotný ječmen.

Tmavý čekankový nápoj v modrobílém hrnku na dřevěném tácku se lžičkou a sáčkem cukru
Cikorka je kávovina z praženého kořene čekanky. V Meltě tvoří čekanka jen část směsi.
Super nabla / Wikimedia / CC BY-SA 4.0 / zmenšeno

U dnešní sypané Melty Originál značka uvádí žito, ječmen a čekankový kořen. Cukrová řepa v tomto seznamu chybí. Sypaná směs se vaří a nápoj se pak přecedí. Novější rozpustná Melta Originál má v seznamu také ječmen, žito a čekanku. Tu stačí rozmíchat s vodou přímo v šálku.

Bílá káva se pila dávno před Meltou

V Pulčíně na Valašsku si kolem první světové války míchali kávu s kozím mlékem. Národopisec Jaroslav Štika v knize Lidová strava na Valašsku popsal i zvyk nadrobit chleba do společné mísy a přelít ho bílou kávou. Pamětnice z Karolinky v téže knize vzpomíná na doma pražený ječmen, k němuž se přidávala kupovaná cikorka.

Ještě v roce 1958 tvořila bílá káva se suchým chlebem přes polovinu z 230 zaznamenaných snídaní ve třech zkoumaných valašských obcích. Uvádí to Štikův terénní výzkum. Bílou kávu znaly později i školní jídelny. Název prozrazuje, že do hrnku přišlo mléko. Jestli se míchalo s Meltou, jinou kávovinou nebo zrnkovou kávou, ukáže až recept.