Černobílý snímek tramvaje míjející oplocené staveniště na náměstí Republiky.

V tramvaji lístek, v metru koruna. Pražské metro přešlo na jízdenky v roce 1985

Pražské metro v září 1985 přešlo z mincí na papírové jízdenky. Stejná cesta tramvají a metrem dál stála dvě koruny, jen se platilo jinak.

V pražské tramvaji jste si proděravěli lístek, ale při vstupu do metra jste ještě potřebovali korunovou minci. Od 29. září 1985 se papírové jízdenky označovaly i v podzemí. Za stejnou cestu s přestupem jste přesto zaplatili dvakrát.

Zkusme si projet jednu cestu dvakrát, nejdřív před změnou a potom po ní. Z náměstí Míru se svezeme tramvají číslo 22 na I. P. Pavlova. Tam přestoupíme na metro C a dojedeme na Sokolovskou, dnešní Florenc. Tahle trasa byla v roce 1985 možná: historie linky 22 dokládá průjezd přes I. P. Pavlova a chronologie dopravního podniku řadí obě stanice k prvnímu úseku metra. Počítáme s dospělým bez předplatní jízdenky.

V tramvaji dírky, v metru mince

V tramvaji přišel na řadu papírový lístek za 1 Kčs. Strojek ve voze do něj vyrazil dírky v číselném poli. U vstupu do metra byl tenhle papírek k ničemu. Do turniketu se vhazovala další 1 Kčs, tentokrát v minci. Turniket pak nechal cestujícího projít, žádný lístek mu ale nevydal. Obě jízdy tedy stály stejně, jen v každé fungoval jiný způsob placení. Takhle oba systémy popisuje Archiv hlavního města Prahy.

Československo mělo skutečný zimní čas. Hodiny šly o hodinu za standardem

Pro naši cestu to znamenalo 2 Kčs: korunu za lístek v tramvaji a korunu do turniketu. Kdo měl platnou předplatní jízdenku, prošel jinudy a ukázal ji dozorčímu. Mincovní vstup měl podle historického přehledu dopravního podniku i slabinu. Na nástupišti už nebylo podle čeho poznat, kdo korunu opravdu vhodil a kdo se dostal dovnitř mimo turniket.

Vstup do stanice s nápisem Sokolovská a hromadou stavebního materiálu pod přístřeškem.
Sokolovská, dnešní Florenc, už v září 1985 obsluhovala linku C. Na dobovém snímku se dokončuje severní vestibul pro novou trasu B.
ŠJů ( cs:ŠJů ) / Wikimedia / CC BY-SA 3.0

Po změně stačily dva stejné lístky

Nový způsob odbavení představila už dobová reportáž ze září 1985. Když stejnou trasu jedete po změně z 29. září, v tramvaji si lístek pořád proděravíte. Na I. P. Pavlova už ale nemusíte lovit minci. Sáhnete po druhém, dosud nepoužitém lístku. Strojek v metru na něj místo děrování vytiskne datum a čas. Ten první, děrovaný v tramvaji, vám další jízdu nezaplatí.

Papiňák budil strach v každé kuchyni. Tuhé maso přesto uvařil za chvilku

Účet se tak nezměnil: dvakrát 1 Kčs. Praktická výhoda byla v tom, že jste si mohli koupit zásobu stejných lístků a až cestou se rozhodnout, který označíte v tramvaji a který v metru. Při otevření linky B 2. listopadu 1985 už nový úsek počítal rovnou s označovači. Na náměstí Republiky tak tramvaj a metro od začátku používaly stejný typ jízdenky.

Dav lidí na náměstí Republiky před historickými budovami při otevření metra.
Když se 2. listopadu 1985 otevřela linka B, cestující na náměstí Republiky už mířili k označovačům. Tuhle linku mincovní turnikety minuly.
ŠJů ( cs:ŠJů ) / Wikimedia / CC BY-SA 3.0

Ještě chvíli vedle sebe existovaly různé stopy téže éry. Dopravní podnik v přehledu odbavování uvádí, že na Vltavské a tehdejší Fučíkově zůstaly turnikety osazené až do listopadu. Zářijová změna pravidel tedy neznamenala, že všechna stará zařízení zmizela v jediný den.

Možnost jet tramvají i metrem na jednu označenou jízdenku přinesl až časový přestupní tarif od 1. června 1996. O tom, jak se tehdy změnila cena cesty s přestupem, rozhodovala i délka jízdy. V roce 1985 bylo rozhodující spíš to, jestli máte v kapse ještě jeden čistý lístek.