Červená Jawa 350/640 s nápisem Jawa na palivové nádrži

První dálniční známku lepili i motorkáři. V roce 1995 platili stejně jako řidiči aut

Když Česko v roce 1995 zavedlo dálniční známky, auto i motorka spadaly do stejné sazby 400 korun. Lišilo se místo, kam se kupón lepil.

První česká roční dálniční známka stála v roce 1995 čtyři stovky pro osobní auto i motocykl. Rozdíl byl v tom, kam nálepku nalepit. U motorky uváděla vyhláška jako příklad palivovou nádrž.

Od 1. ledna 1995 přibyl k cestě po zpoplatněné dálnici nebo silnici dálničního typu čtverec o straně šesti centimetrů. Dobová vyhláška určovala i zaoblené rohy, perforaci do kříže a číslo s cenou v kroužku.

Na sklo, nebo na nádrž

V autě patřila známka zevnitř k pravému okraji čelního skla. Řidič měl na výběr horní nebo dolní roh. Nálepka musela být vidět zvenku a přitom co nejméně překážet ve výhledu.

Vínová Škoda Favorit s rozsvícenými světly na silnici mezi stromy
Řidiči Favoritu lepili známku zevnitř k pravému okraji čelního skla. Za první roční kupón zaplatili stejně jako motorkáři.
Kankolka / Wikimedia / CC BY-SA 4.0 / zmenšeno

U motocyklu předpis místo tak přesně neurčoval. Stačil snadno přístupný díl, který se nedal snadno vyměnit. Palivová nádrž byla příklad, nikoli jediné povolené místo. Pro oba typy vozidel platilo, že nálepka musí být přilepená celou plochou.

Čtyři stovky i za jedinou cestu

Počet kol v původním sazebníku nehrál roli. Novela silničního zákona stanovila 400 korun za kalendářní rok pro vozidla do celkové hmotnosti 3,5 tuny. Roční kupón pro Škodu Favorit tak stál stejně jako pro Jawu 350. Těžší vozidla měla vlastní sazby: tisíc korun nad 3,5 tuny do 12 tun a dva tisíce nad 12 tun.

Američané sledovali filmy přímo ze svých aut. V 50. letech se z autokin stal obrovský hit

Na začátku existovala jen roční známka. Kdo chtěl využít placený úsek třeba jen cestou na dovolenou, potřeboval stejný kupón jako řidič, který tudy jezdil pravidelně. Měsíční a desetidenní kupóny přinesla až novela z roku 2000. Nové podmínky se poprvé použily v lednu 2001.

Co tehdy znamenaly čtyři stovky? V tabulce Českého statistického úřadu vychází za rok 1995 průměrná hrubá měsíční mzda 8 804 korun. Údaj se týká zaměstnanců civilního sektoru s plným úvazkem, kteří odpracovali alespoň 95 procent fondu pracovní doby. Cena roční známky tak odpovídala asi 4,5 procenta této měsíční mzdy.

Čtyři kola začala rozhodovat až později

Podmínku nejméně čtyř kol přinesl zákon o pozemních komunikacích z roku 1997. Ustanovení o poplatku nabylo účinnosti 1. ledna 1998. Dvoukolové motocykly už pod novou definici nespadaly.

Stačila televize a černý joystick s jedním tlačítkem. Atari 2600 se stalo snem celé generace

Papírové kupóny mezitím zůstaly i na čelních sklech nákladních aut. Na D1 u motorestu Devět křížů ještě v roce 2006 platil pro nejtěžší vozy stejný princip jako pro osobáky: zaplacený čas dokládala nálepka. Od ledna 2007 přešla vozidla a soupravy od 12 tun včetně na elektronické mýtné.

Kamiony projíždějí po D1 pod mostem u Devíti křížů
Snímek „Dálnice u 9 křížů“ vznikl v roce 2006, rok před zavedením elektronického mýta pro nejtěžší vozidla.
Libor Tošnar / Wikimedia / CC BY-SA 3.0 / zmenšeno

Pro osobní auta skončila éra lepení v únoru 2021. Papírový kupón tehdy definitivně nahradila elektronická známka vázaná na registrační značku. Dnešní česká povinnost se na zpoplatněných úsecích týká vozidel s nejméně čtyřmi koly a největší povolenou hmotností do 3,5 tuny, pokud nemají zákonnou výjimku. Motocykly známku nepotřebují.