Modrobílý historický autobus Škoda sedm set šest RTO na parkovišti veteránů

Zaoblené tvary a motor v kabině. Proč autobus erťák oslnil svět

Jak vznikl legendární československý autobus Škoda sedm set šest RTO, proč měl motor přímo v kabině vedle řidiče a jak fungovaly zájezdy k moři i osobní vleky na linkách ČSAD.

Půvabné oblé křivky z bruselské éry a nezaměnitelný zvuk šestiválce pod krytem vedle řidiče. Legendární autobus Škoda sedm set šest RTO vozil celé generace na výlety i do práce a stal se nejslavnějším symbolem československé silniční dopravy.

Výroba nového typu autobusu s trambusovou karoserií odstartovala v národním podniku Karosa Vysoké Mýto v druhé polovině padesátých let dvacátého století. Konstrukční vývoj tuzemských užitkových vozidel i dochované meziměstské autobusy dnes dokumentuje stálá expozice v Muzeu dopravy Národního technického muzea v Praze. Technické parametry legendárních autobusů i jejich provoz v městských a linkových službách podrobně představuje expozice historických vozidel Technického muzea v Brně. Kořeny karosářské tradice a proměnu původní firmy Sodomka v moderní autobusovou továrnu mapuje také stálá expozice Muzea českého karosářství ve Vysokém Mýtě. Pro miliony cestujících se charakteristický zaoblený vůz stal přirozenou součástí každodenního života.

Bruselský styl designéra Otakara Diblíka a hučící motor v kabině

Zrod nového autobusu představoval pro československý průmysl obrovský skok kupředu. Tvarové řešení karoserie navrhl významný průmyslový výtvarník Otakar Diblík. Vůz získal elegantní zaoblené křivky, velká panoramatická okna a charakteristickou oválnou masku chladiče. Luxusní vyhlídkové provedení sklidilo v roce devatenáct set padesát osm velký obdiv na světové výstavě Expo v Bruselu, kde oslnilo mezinárodní publikum vestavěným televizorem i gramofonem.

Pod nádhernou karoserií se však ukrývala tradiční technika nákladního vozu Škoda sedm set šest RT z libereckého podniku LIAZ. Mohutný vznětový šestiválec o objemu téměř dvanáct litrů byl umístěn vpředu přímo v prostoru pro cestující. Řidič seděl po jeho levé straně a obrovský kryt motoru potažený koženkou mu sloužil jako odkládací plocha. V zimě sice motor příjemně hřál, v letních měsících však v kabině panovalo nesnesitelné horko provázené ohlušujícím duněním a zápachem nafty. Později tuto koncepci zcela opustil nový městský autobus Karosa ŠM jedenáct s motorem uloženým pod podlahou.

Modrobílý historický autobus Škoda sedm set šest RTO na parkovišti veteránů
Linková verze s jedinými bouchacími dveřmi a charakteristickým vajíčkovým profilem obsluhovala meziměstské linky ČSAD.

Prosklené rohy střechy a dálkové výpravy k Jadranu

Největší obdiv budila dálková verze označená písmeny LUX. Měla jediné mechanicky ovládané křídlo dveří a v interiéru nabízela anatomicky tvarovaná sedadla s vysokými opěrkami hlavy potažená látkou. Typickým poznávacím znakem byla podélná prosklená zaoblení ve střeše nad bočními okny, která prosvětlovala interiér a umožňovala výhled na horské štíty či panorama cizích měst.

Právě tyto vyhlídkové autobusy vypravovala cestovní kancelář Čedok na dlouhé zahraniční zájezdy. Cesta přes horské průsmyky k jadranskému pobřeží trvala desítky hodin a posádka musela překonat letní vedra bez klimatizace pouze s pomocí stropních klapek. Pro tisíce rodin představovala cesta tímto autobusem životní zážitek, jehož neodmyslitelnou součástí byla dobová letní výprava k moři s kufry plnými zavařeného masa.

Červeno krémový dálkový autobus Škoda sedm set šest RTO LUX na silnici
Dálkové provedení nabízelo pohodlná sedadla s opěrkami hlavy, prosklené oblouky střechy a prostor pro televizor.

Osobní vleky za autobusem a miliony cestujících na linkách ČSAD

Běžný provoz na venkovských i příměstských linkách kladl na techniku obrovské nároky. Ranní a odpolední špičky při střídání směn v továrnách nebo dojíždění dětí do škol kapacitně přesahovaly možnosti samotného autobusu. Dopravní podniky i národní podnik ČSAD proto řešily situaci zapřaháním osobních přívěsů Jelcz nebo Karosa B čtyřicet. Souprava tak dokázala pojmout přes sto cestujících, i když jízda ve vleku bez topení v zimních mrazech vyžadovala značnou odolnost.

Obrovské vytížení tuzemské veřejné dopravy a stamiliony přepravených osob v poválečném období podrobně zaznamenává Český statistický úřad v historické pokladnici dat magazínu Statistika&My. Než tyto soupravy definitivně nahradil legendární velkokapacitní maďarský kloubový autobus Ikarus, odvedl spolehlivý československý erťák poctivou službu a stal se trvalou ikonou naší silniční historie.

Přehled hlavních výrobních verzí autobusu Škoda sedm set šest RTO

Konstrukční verzeTypické znaky provedeníHlavní účel a provozní nasazení
Městské provedení MEXDvoje čtyřkřídlé skládací dveře a méně sedadelMěstská hromadná doprava s větším prostorem pro stojící
Meziměstská verze CARJedny bouchací dveře a střešní nosič zavazadelZákladní pilíř linkové dopravy podniku ČSAD mezi městy
Dálkový autokar LUXProsklené rohy střechy a pohodlná sedadlaReprezentační dálkové cesty a zájezdy cestovní kanceláře Čedok
Kloubový prototyp KVelkokapacitní tříosá konstrukce s měchemOvěřovací prototyp pro řešení přetížených městských linek
Historický autobus Škoda sedm set šest RTO vystavený v depozitáři muzea
Dochované vozy v muzejních sbírkách dokumentují špičkovou úroveň československého průmyslového designu.

Často kladené otázky o legendárním autobusu erťák

Co přesně znamená zkratka RTO v názvu autobusu?
Písmena označují Rámový Trambusový Osobní automobil. Číslo sedm set šest odkazovalo na původní nosnost podvozku sedm tun a šestiválcový motor.

Kde všude se tyto autobusy vyráběly?
Hlavním výrobcem byla Karosa Vysoké Mýto, podvozky a motory dodával LIAZ Rýnovice. Autobusy montoval také podnik SVA Holýšov a licenčně vznikaly v Polsku jako Jelcz.

Jak se v letních vedrech větral interiér bez klimatizace?
Cestující i řidič využívali výklopné střešní větračky, boční posuvná okénka v horní části oken a náporové klapky v předním čele vozu pod čelním sklem.