Světlá výšková budova s dlouhými řadami oken za holými stromy

Když alkoholismus rodiče ohrožoval výživu dětí, mohly odbory určit, komu půjde výplata

Československý zákon z roku 1962 dovoloval vyplatit celou mzdu nebo její část jiné osobě. Záleželo na tom, koho měl pracovník živit a kde pracoval.

Československý zákon z roku 1962 dovoloval za určitých podmínek vyplatit mzdu člověka s vážnými problémy s pitím někomu jinému. O tom, kdo peníze převezme, mohly rozhodnout i odbory. Záleželo na tom, koho měl pracovník živit a jestli pracoval v podniku, nebo byl členem družstva.

Celá výplata nebo jen její část mohla změnit příjemce. Musely se ale sejít dvě podmínky. Dosavadní výchovná opatření nestačila a vyplacení peněz přímo pracovníkovi by poškodilo zájmy jeho dětí nebo jiných lidí, které měl povinnost živit. Pravidlo platilo od 27. prosince 1962, kdy vešel v účinnost zákon o boji proti alkoholismu.

Předpis používal slovo „alkoholik“ ve vlastním právním významu. Podle § 13 sem patřil například člověk, jehož opakované opíjení mělo nepříznivý dopad na rodinu nebo na pracovní výkon. Teprve další paragraf řešil, za jakých okolností se mohlo sáhnout na způsob výplaty.

Dnes máme mobily, tehdy stačila pípající krabička. Pager byl snem podnikatelů devadesátých let

V podniku odbory, v družstvech záleželo na jejich typu

Příjemce mzdy zaměstnance mohl určit příslušný odborový orgán. Musel spolupracovat s protialkoholním zařízením a případ projednat s místním národním výborem podle bydliště pracovníka. Jak široký záběr tehdy odbory měly, ukazuje i jejich role při přidělování poukazů na rekreaci ROH.

Ve výrobním družstvu připadla rozhodovací pravomoc představenstvu. I to mělo spolupracovat s protialkoholním zařízením a projednat věc s místním národním výborem. U člena jednotného zemědělského družstva mohl příjemce určit přímo místní národní výbor, opět za součinnosti protialkoholního zařízení.

Rezavá cedule s emblémem vedle kovových vrat do areálu
U členů jednotných zemědělských družstev mohl příjemce mzdy určit místní národní výbor. Na fotografii je vjezd do bývalého JZD ve Vilanticích.
Tlaskalv / Wikimedia / CC BY-SA 4.0 / zmenšeno

Tahle dělba měla podle autorů návrhu svůj důvod. Ve výrobních družstvech zajišťovaly úkoly Revolučního odborového hnutí jejich vlastní orgány. Jako vzor pro vyplácení peněz do jiných rukou posloužilo podobné ustanovení o nemocenském, uvádí důvodová zpráva z roku 1962.

Z výplaty se mělo hradit i živobytí pracovníka

Paragraf ponechával výběr konkrétního příjemce na příslušném orgánu. Kdo peníze převzal, směl je vydat jen na životní potřeby pracovníka, jeho dětí a dalších lidí, které měl pracovník povinnost živit. I po takovém zásahu se tedy z výplaty mělo hradit živobytí člověka, který ji vydělal. Vyživovací povinnost se v Československu promítala také do daně ze mzdy.

Bílé prostěradlo, zhasnutý pokoj a pohádka na zdi. Takhle usínaly děti za socialismu

Dobová poradna o mzdě psala. Pražské soudy hlásily nulu

V roce 1973 popsala Arnoštka Maťová v Zápisech z Apolináře úkoly sociálních pracovnic v protialkoholních zařízeních. V jejich práci mělo místo i zjišťování, jak se daří dětem doma. Podle historičky Esther Wahlen, která z dobového textu vychází, měly poradny na zanedbávání upozornit národní výbor a jeho pracovníci měli situaci prověřit návštěvou v rodině. Výplatě mzdy jiné osobě se v témže roce věnovala i právní poradna slovenského časopisu Slovenka.

Světlá budova v Apolinářské ulici, před ní zaparkovaná auta a stromy
Zápisy z Apolináře v roce 1973 přiblížily práci sociálních pracovnic v protialkoholních zařízeních. Na fotografii je budova pražského Apolináře.
VitVit / Wikimedia / CC BY-SA 4.0

Za rok 1977 podle stejného výzkumu pražské místní soudy nehlásily žádný případ takové výplaty. Wahlen vychází ze zprávy městské prokuratury z října 1978. Údaj vypovídá o hlášení soudů v jediném městě a roce. Příslušná složka je vedená v inventáři Archivu hlavního města Prahy.

Od července 1989 svěřily nové předpisy rozhodování místním národním výborům v české i slovenské části federace. Výbor mohl opatření také změnit nebo zrušit a měl kontrolovat, na co příjemce peníze použil. Odborová organizace i člen rodiny mu mohli dát podnět, jak výslovně uvádí dobová důvodová zpráva k českému zákonu.