Vchod do pražské prodejny Baťa se skleněnými výlohami a červeným nápisem.

U Bati se boty zkoušely i rentgenem. Zákazník viděl prsty uvnitř obuvi

Baťův pedoskop ukazoval polohu prstů v obuté noze. Zlínské firemní noviny o něm psaly už v květnu 1929, přístroj je doložený i na Václavském náměstí.

V některých Baťových prodejnách se při výběru bot používal také rentgen. Pedoskop ukázal, kde v obuté botě končí prsty a kolik prostoru jim nechává špička. Přístroj je doložený i v pražském Domě služby na Václavském náměstí.

S novými botami na nohou vystoupit na schůdek a sklonit se ke kukátku. Tak zlínský ortoped František Račanský vybízel zákazníky k vyzkoušení pedoskopu. Jeho článek „Pedoskop v prodejně“ vyšel 18. května 1929 na osmé straně Baťova firemního týdeníku Sdělení.

V kukátku byly vidět kosti prstů

Račanský připomínal, že předtím se zákazník po prodejně prošel a zkoušel pohmatem, jak je bota těsná. Pohled dovnitř pedoskopu měl rozhodování usnadnit. V obrysu boty mohl zákazník sledovat, jestli má před prsty rezervu a jestli je špička nesvírá ze stran. Ukázku dobového textu přetiskla Barbora Mikošková v práci o designu obuvi.

Řízky v alobalu a noční Karosa. Jak vypadaly první dovolené u moře

Obraz vznikal přímo při zkoušce. Rentgenové paprsky procházely botou a nohou na fluorescenční stínítko. Kosti tlumily záření víc než okolní měkká tkáň, takže v kukátku vrhaly výraznější stín. Stejný princip popisuje londýnské Science Museum u dochovaného britského pedoskopu.

Dva dřevěné přístroje s nápisy Schucoskop a Pedoskop, schůdky a otvory na boty.
Při zkoušce se boty zasouvaly do otvoru dole a obraz se sledoval shora. Princip ilustrují dva exponáty německého muzea obuvi v Hauensteinu.
Gerd Eichmann / Wikimedia / CC BY-SA 4.0 / zmenšeno

Od tovární prodejny k domu na Václavském náměstí

Mikošková popisuje přístroj v oddělení Péče o nohu v prodejně při baťovské továrně. Ta ve stejné době řešila, jak navrhnout obuvnická kopyta pro sériově vyráběné boty. V roce 1929 se Baťovi kopytáři a modeláři školili na ortopedické klinice Univerzity Karlovy. Kurz i zavádění pedoskopů zaznamenává historie Baťovy nemocnice.

Kopyto dávalo botě tvar už při výrobě. V prodejně se vybíralo z hotových velikostí a pedoskop měl ukázat, jak zvolený pár sedí na noze konkrétního zákazníka. Na pozdější dějiny výroby značky navazuje příběh obuvnického závodu v Dolním Němčí.

Hnědý dámský střevíc na podpatku s proplétanými řemínky a šněrováním.
Baťa vyrobil tento střevíc pro světovou výstavu v roce 1939. U zkoušeného páru měl pedoskop ukázat, kolik místa prstům zůstává ve špičce.
Muzeumzlin / Wikimedia / CC BY 3.0 / zmenšeno

Jedna z prodejen s přístrojem sídlila na Václavském náměstí 774/6 v Praze. Dům Baťovy služby veřejnosti se otevřel 4. prosince 1929. Rentgen na zkoušení bot spojuje s touto budovou architektonická studie Adély Dorňákové, která odkazuje na článek „Dům služby“ v časopisu Jas ze 7. listopadu 1930.

V domě fungovala pedikúra a případné čekání měla krátit hudba rozvedená po budově. Přístroj sem zapadal jako další služba, která měla ulehčit nákup. O čtvrt století později nabízela Praha jinou novinku v obsluze zákazníka. Na Žižkově si lidé mohli sami vybírat zboží v regálech první československé samoobsluhy.

Orion, Zora a Figaro vyráběly vánoční kolekce. Za socialismu se sháněly i přes podnikové odbory

Pohled do boty znamenal ozáření

Pedoskop potřeboval k vytvoření obrazu ionizující záření. Při zkoušce mu byla vystavená obutá noha. Současná pravidla radiační ochrany vyžadují, aby přínos takové činnosti převážil možné riziko. Do úvahy patří i postupy, které mohou přinést srovnatelný výsledek bez ozáření. Tak je princip odůvodnění formulován v § 5 českého atomového zákona.

Už Račanský ostatně popisoval obyčejný způsob, jak těsnost boty zkusit. Stačilo se v ní projít a prohmatat špičku. Že vedle takové zkoušky stál v obchodě rentgen, dobře vystihuje, co si Baťa představoval pod moderní službou zákazníkovi.