Na jedno dítě 200 Kčs, na dvě 650. Přídavky v roce 1985 nerostly prostým násobením

Na jedno dítě 200 Kčs, na dvě dohromady 650 a na tři 1 210 korun měsíčně. Od ledna 1985 měly československé přídavky sazebník, ve kterém prostá násobilka nestačila. Částka pro dvě děti byla společná, nikoli určená každému zvlášť.

Z jednoho řádku starého předpisu se dají vyrobit hned dva omyly. Kdo zdvojnásobí dvě stovky, dostane pro dvě děti 400 Kčs. Kdo naopak přečte sazbu 650 Kčs jako částku na každé dítě, dopočítá se k 1 300 korunám. Správně nebyla ani jedna možnost.

Dlouhé vlasy vadily režimu. V roce 1966 stříhala bezpečnost mladíky násilím

Od ledna platil společný sazebník podle počtu dětí

Rozhodující byl paragraf 1 nařízení vlády č. 112/1984 Sb. Předpis z listopadu 1984 stanovil částky přídavků náležejících podle předpisů o nemocenském zabezpečení. Účinnosti nabyl 1. ledna 1985, takže rok v čísle nařízení a rok zavedení sazeb se liší.

Pro přehled jsme zákonné součty přepočítali na jedno dítě. Vycházíme z počtu dětí, na které přídavky náležely. Pátý řádek dopočítáváme podle pravidla, že nad čtyři děti přibývalo za každé další 350 Kčs měsíčně.

Počet dětí	Přídavky celkem měsíčně	Průměr na jedno dítě
1	200 Kčs	200 Kčs
2	650 Kčs	325 Kčs
3	1 210 Kčs	403,33 Kčs
4	1 720 Kčs	430 Kčs
5	2 070 Kčs	414 Kčs

Pravý sloupec je náš aritmetický průměr, u tří dětí zaokrouhlený na haléře. Nejde o samostatnou sazbu, kterou by předpis přiznával každému dítěti. U dvou dětí tedy společných 650 korun vychází na 325 korun na hlavu.

Největší přírůstek přineslo třetí dítě

Ještě lépe odstupňování vynikne při odečítání sousedních řádků. Přechod z jednoho dítěte na dvě zvýšil měsíční součet o 450 Kčs. Ze dvou na tři přidal 560 korun, ze tří na čtyři dalších 510. Nejvyšší přírůstek tak připadal na třetí dítě. Ani těch 560 korun ale nebylo další dávkou navíc k částce 1 210 Kčs.

Za páté a každé další dítě se součet zvyšoval už jen o 350 Kčs. Proto průměr na jedno dítě po čtvrtém klesal: ze 430 korun u čtyř dětí na 414 u pěti. Rodina s pěti dětmi dostávala celkem více peněz, přesto na každé v průměru připadalo méně. Sazebník měl zkrátka vlastní schody, nikoli pravidelné stupínky po dvou stovkách.

Zaoblené tvary a motor v kabině. Proč autobus erťák oslnil svět

Dvě stovky neříkají všechno o rodinném rozpočtu

Částky potvrzuje i Jaroslav Vostatek v dobové studii Přídavky na děti a jejich vztah ke zdanění mezd a k výchovnému v Ekonomickém časopise z roku 1988, na stranách 349 až 351. Uvádí, že výše přídavků nezávisela na výši mzdy. Zvýšení od roku 1985 zároveň spojuje s vyššími cenami nápojů. Čísla tedy patří do konkrétního dobového rozpočtu, nikoli do dnešního nákupního košíku.

Vedle přídavků existovaly i jiné formy pomoci. Samostatná pravidla měly například příspěvky na novomanželské půjčky, které snižovaly dluh. Do rodinných výdajů zase zasahovalo financování družstevního bytu. Samotný řádek přídavků proto nevyjadřuje celou ekonomickou situaci rodičů.

Při čtení starého dokladu pomůže poznamenat si tři údaje: rok, počet započtených dětí a to, zda čteme celkovou dávku, nebo přepočet. Číslo 650 v sazebníku pro rok 1985 patřilo ke dvěma dětem dohromady. Další násobení dvěma už by rodinný příjem zdvojnásobilo pouze na papíře.