Žena nafukující velkou růžovou bublinu z bublinové žvýkačky.

Pedro mělo zahraniční základ: Žvýkačková báze jezdila z Nizozemska a stroje z Itálie

Kultovní československá žvýkačka Pedro voněla po ovoci a proslula obřími bublinami, za kterými však stála technologie ze svobodného světa. Přestože se růžové kvádříky vyráběly ve středočeské Velimi, elastická surová báze se musela dovážet za devizy z Nizozemska a vysokorychlostní balicí automaty pocházely z Itálie. Domácí průmysl dodal levný cukr z polabské řepy, směnný provoz a legendární obal s chlapcem v sombreru.

Historický papírový obal s kreslenou ilustrací a průhledným okénkem obsahující jemné dámské punčochy ze syntetického vlákna.

Silonky a kontaktní čočky spojuje Otto Wichterle: České polyamidové vlákno vyvíjel za války u Bati

Za materiálem, který po válce způsobil revoluci v dámském oblékání, stojí stejný vědec, kterého si většina lidí spojuje především s měkkými kontaktními čočkami. Chemik Otto Wichterle vyvinul výrobní postup pro české polyamidové vlákno už na začátku 40. let v laboratořích firmy Baťa ve Zlíně. Proč se československý silon lišil od amerického nylonu a jak se ze zkumavek dostal do každé domácnosti?

Červeno-bílý kloubový autobus Ikarus 280 s harmonikovým měchem a otevřenými dveřmi v areálu vozovny.

V kloubovém Ikarusu 280 zatáčela i zadní kola: Jak fungovala čabajka a proč její záď vybočovala o metr

Kloubový autobus Ikarus 280 zachránil městskou dopravu v Československu před kolapsem, pod podlahou však ukrýval překvapivě důmyslnou mechaniku. Motor uložený pod předním článkem poháněl prostřední nápravu a točna kloubu přes soustavu táhel nuceně natáčela zadní kola vleku. Díky tomu kolos vykroužil i těsné křižovatky, ale jeho zadní převis při výjezdu ze zastávky nebezpečně zametal chodník.

Čelo historického vozu metra sovětské výroby typu Ečs s kulatými reflektory na nástupišti stanice.

Do Nuselského mostu přidali 822 tun oceli: Metro potřebovalo skrytý rošt

Když se v 60. letech začal stavět Nuselský most, měl v podzemním tubusu vozit běžné tramvaje. Změna plánu na klasické metro a nákup těžkých sovětských souprav Ečs si však vynutily nečekaný zásah: dovnitř konstrukce museli stavbaři dodatečně namontovat roznášecí ocelový rošt o váze 822 tun. Skrytá úprava ochránila most před poškozením, i když za celou změnou nestála jen sovětská technika, ale zásadní obrat v dopravní koncepci Prahy.