Dřevěné loutky Spejbla sedícího na otomanu, stojícího Hurvínka a psa Žeryka na divadelním jevišti pod lampou.

Dřevěné tělo, vyvalené oči a dialog generací. Jak Spejbl s Hurvínkem bavili celou ČSSR

Charakteristický hluboký hlas otce Spejbla, udivený hlásek syna Hurvínka a štěkající pes Žeryk. Dřevěné loutky vytvořené v Plzni překonaly hranice tradičního divadla a staly se rodinným klenotem československých domácností. Zvukové nahrávky na vinylových deskách Supraphon bavily děti i rodiče a jejich laskavý humor přečkal všechny dějinné zvraty.

Pohled na modernistický panelový dům v zeleni na sídlišti Lesná v Brně.

Družstevní byt za socialismu nebyl zdarma: Na panelák rodiny skládaly roční plat a léta splácely úvěr

V debatách o dostupném bydlení často zaznívá tvrzení, že za socialismu dostal každý byt od státu zadarmo. Skutečnost družstevní výstavby však byla zcela jiná. Budoucí obyvatelé museli složit členský podíl ve výši ročního platu, odpracovat stovky brigádnických hodin a následně desítky let splácet státní úvěr v měsíčním nájemném.

Pohled na Most SNP s ocelovým pylonem a vyhlídkovou věží UFO přes řeku Dunaj v Bratislavě.

Bratislava za socialismu: Most SNP smazal Podhradí a Prior předběhl pražskou Kotvu

Bratislava prošla v 60. a 70. letech minulého století nejradikálnější proměnou ve své moderní historii. Výstavba Mostu SNP sice přinesla do města odvážný technický unikát, ale stála život malebné historické Podhradí i neologickou synagogu na Rybném náměstí. Zatímco otevřením Prioru na Kamenném náměstí v roce 1968 slovenská metropole předběhla Prahu i Brno, obří panelová Petržalka sdílela s českými městy stejné porodní bolesti překotné výstavby.

Oranžové sportovní kupé Škoda 110 R se čtveřicí kruhových světlometů a chromovaným nárazníkem zaparkované na dlážděném prostranství.

Bezrámová okna, pět budíků a vůně benzínu. Škoda 110 R okouzlila celou ČSSR

Ladná karoserie typu kupé, bezrámová boční okna a palubní deska s kruhovými přístroji. Škoda 110 R vyráběná v podhorském závodě Kvasiny byla pro většinu obyvatel socialistického Československa pouhým nedostupným snem. V Mototechně stála téměř osmdesát tisíc korun a stala se základem pro slavné závodní vozy i symbolem elegance na silnicích.

Červený dvoudveřový otevřený automobil Škoda 450 se staženou střechou na výstavní ploše.

Brno v roce 1956 ukázalo budoucnost: Prototypy Tatry 138, autobusu RTO a roadsteru Škoda 450 odstartovaly éru slavných veletrhů

V září 1956 zažilo brněnské výstaviště senzaci, která změnila tvář československého průmyslu. Na II. výstavě československého strojírenství se vedle sebe poprvé představily prototypy těžkého náklaďáku Tatra 138, oblého autokaru Škoda 706 RTO a elegantního roadsteru z Kvasin, který položil základ slavné Felicii. Úspěch této přehlídky zachránil chátrající areál v Pisárkách a připravil půdu pro vznik Mezinárodního strojírenského veletrhu i monumentálního Pavilonu Z.

Večerníček který zvedl z hlavy svou papírovou čepici

Papírová čepice, dvacet schodů a rituál před spaním. Jak Večerníček uspal celou ČSSR

Zvuk fanfáry, chlapec kráčející po dvaceti točitých schodech a známé zvolání Dobrý večer. Televizní Večerníček představoval pro generace československých dětí posvátný předěl mezi dnem a nočním klidem. Slavná znělka výtvarníka Radka Pilaře přežila politické zvraty, přechod na barevné vysílání i nástup moderních technologií a zůstává nejstarší televizní znělkou u nás.